Některé jihočeské obce a města o nadcházejícím víkendu ožijí masopustními koledami a průvody masek. Podle tradice tím končí období hodování a začíná půst, jenž trvá do Velikonoc. Jihočeský kraj patří mezi regiony, kde se na řadě míst dodržují masopustní zvyky. Mezi vyhlášené oblasti patří především okolí Doudleb nebo Novohradských hor na Českobudějovicku a Českokrumlovsku, řekla etnografka Jihočeského muzea Marcela Macková.
"Výborné masopusty bývají kromě Doudleb třeba v Benešově nad Černou nebo Dobrkovské Lhotce. Početný průvod masek zase každoročně pořádají v Milevsku," uvedla. Každá obec nebo oblast podle ní tuto tradici ctí jiným způsobem.
Liší se třeba koledy, které obcemi procházejí. Nejčastější bývá růžičková, kdy po vesnici chodí většinou svobodní mládenci. Dále pak mohou lidé vidět slaměnou koledu, do níž se zapojují ženatí muži. "Existují i další. Například ve Vyšné u Nových Hradů na Českobudějovicku existuje zase takzvaná mečová koleda a ta je jediná svého druhu," řekla Macková.
V Benešově nad Černou zase mohou lidé spatřit stavění mostů z těl maškar. "Potkají se dvě koledy a lidé, kteří jdou jako maškary, se poskládají po zemi a hejtmani obou koled si na jejich tělech společně připijí," řekla.
Historie masopustních průvodů sahá v Jihočeském kraji až do 60. let 19. století. Původně třídenní akce vrcholila v noci z úterý na středu. V takzvané popeleční středě se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě bylo povoleno pití kořalky. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.
V současnosti však většina obcí a měst masopust pořádá o víkendu a vrcholí zábavou v noci ze soboty na neděli. Například ale Petříkov na Českobudějovicku zůstává místem, kde stále udržují původní tradici. Průvod i koledníci obcházejí vsí i v neděli a společenský program tam končí zábavou v úterý, kdy do 24.00 musí být takzvaný pohřeb masopustu.
