Kunovice na Uherskohradišťsku patřily tradiční Jízdě králů. Ulicemi projížděl na koni král v ženském kroji a s růží v ústech, doprovázela ho asi dvacetičlenná družina. Každého koně zdobilo kolem 1600 papírových růží, které místní ženy vyráběly měsíce dopředu. Letošním králem byl desetiletý Radovan Siman. Jeho rodina má s kralováním zkušenosti, před 12 lety byl králem jeho starší bratr Ondřej.
"S přípravami nebyl problém, jsme už zvyklí. Máme spoustu přátel a ti nám se vším pomohli, s přípravou krojů, oblékáním, přípravou občerstvení, starají se o všechny lidi," popisuje matka krále Blanka Simanová. Největší strach měla o to, zda jízdě bude přát počasí, předchozí dny v regionu pršelo. "Ráno jsem neměla úsměv na tváři, pak ale začala hrát muzika, přišli Raďovi kamarádi a rozveselilo se to tady," podotkla. Ráno v Kunovicích drobně pršelo, v poledne se však počasí umoudřilo.
Radovan se na jízdu velmi těšil. Jet na koni se nebojí, odmalička jezdí na koňské tábory. "Náročné bylo nachystat kroj a růžičky na koně," řekl. "Mám tady nádherného bělouše, jmenuje se Agáta. A poslouchá, perfektně se na ní jezdí." Král prý v noci na dnešek spal dobře, ráno ho rodiče museli budit. Ženský kroj mu nevadil. "Jen je mi v tom vedro, ale vydržím to," podotkl.
Královská družina si pro něj přišla žádat do domu jeho rodičů, který byl slavnostně vyzdobený a hrála v něm od rána hudba. Poté se přesunula k radnici, kde podle tradice požádala starostku o povolení jízdy. Členové družiny také volali takzvané vyvolávky, které vtipně glosovaly politickou situaci v zemi i v regionu, dění ve městě a na radnici, narážely na členy jejich rodiny a známé i kolemjdoucí. Dotyčný, koho se vyvolávka týkala, i další lidé pak přispívali do kasiček.
Ve městě také po odstartování jízdy jezdily povozy a kočáry, pořadatelé připravili jarmark vín, ukázky výroby růžiček, koncerty i vystoupení souborů. Jízda králů se v Kunovicích koná jednou za dva roky. Naposledy se jela v roce 2012, kdy byla první jízdou králů konanou po jejím zápisu na seznam světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Jízda králů patří k nejznámějším folklorním zvykům v zemi. Pochází zřejmě už z pohanských dob. Chlapci spolu soupeřili při vyhánění dobytka a nejlepší z nich se stal králem. Druhý původ tradice vidí etnografové v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.
