Oblíbený animovaný film Hledá se Nemo by skončil docela jinak, pokud by odrážel skutečný život rybek klaunů. Než by se Nemo a jeho otec Marlin vrátili z výpravy přes oceán, byla by z Marlina matka, napsal list The Sun. Výzkum ukázal, že samečci klaunů, kteří mají výrazně oranžovou barvu s modrobílými pruhy lemovanými černou linkou, se mění na samičky, aby chránili své teritorium a měli další mláďata. Samičky tohoto druhu jsou větší a agresivnější než samečci. Jsou dokonce zaznamenány případy, kdy napadly žraloka.
Rybky klauni žijí v tropickém klimatu na mořských sasankách, kde zůstávají celý život. Samečci se starají o vajíčka, zatímco samičky fungují jako ochranka - sledují okolí, zda se neblíží predátoři a vydávají varování, pokud je zjistí - a v některých případech je dokonce napadnou.
Ve filmu Hledá se Nemo sežere maminku roztomilého Nema barakuda, zatímco táta Marlin přežije. Nemo je jeho poslední potomek, ale ztratí se. Pronásledují ho žraloci a naštěstí se mu podaří uprchnout z akvária u zubaře, než najde cestu zpátky domů.
Ovšem ve skutečném rybím světě by se Marlin mezitím změnil na samičku a nakladl by novou várku vajíček, až by se spářil s mladším samečkem žijícím v jejich sasankovém domově.
Evoluční bioložka Suzanne Millsová a mořský biolog Ricardo Beldade zkoumali behaviorální, tělesné a hormonální změny u klaunů během několika let ve Francouzské Polynésii. Svá zjištění předložili na 50. výročním sympoziu Rybářské společnosti Britských ostrovů na Exeterské univerzitě.
"Rybky klauni neopouštějí sasanku po celý svůj život," řekla Millsová. "Největší jedinec je samička, a pokud je zabita predátorem nebo uhyne, pak samec - tedy Nemův otec - změní pohlaví a stane se reproduktivní samičkou. Takže až by se Nemo na konci filmu konečně vrátil zpátky na svou sasanku, setkal by se tam se svou matkou."
"Tato proměna ze samce na samičku vyžaduje spoustu hormonálních změn. Když samec změní pohlaví, pak se největší ze zbylých samečků stane jejím novým partnerem, se kterým naklade vejce," uvedla Millsová. Její výzkum se primárně zaměřil na zjištění, jak hormonální, behaviorální a fyziologické charakteristiky rybek klaunů ovlivňují klimatické změny a zásahy člověka, jako je například hluk lodních motorů.
