Plyšový krteček, který v roce 2011 pobýval ve vesmíru, zavítal se svým doprovodem z České kosmické kanceláře do Litomyšle. Návštěvníci zdejšího muzea se mohli dozvědět více o předposlední americké misi do kosmu s českým maskotem v raketoplánu. "Vesmírný krtek" navštěvuje pravidelně děti ze škol, tento víkend bude k vidění na mezinárodní soutěži Expedice Mars 2014 ve slovenské Těrchové a příští pátek na Noci vědců v liberecké IQLandii.
"Krteček podniká spanilé jízdy do našeho kraje zřídka. Jinak je uložený na americké ambasádě," řekl ředitel muzea René Klimeš. Známou pohádkovou postavičku si vzal na vesmírnou misi raketoplánu Endeavour americký astronaut Andrew Feustel, jehož manželka má české kořeny. Šlo o předposlední let toho typu raketoplánu, který tehdy vezl na mezinárodní kosmickou stanici magnetický spektrometr na detekování temné hmoty ve vesmíru.
"Feustel obětoval část svých osobních věcí, aby mohl vzít krtečka s sebou. Kosmonauti si berou hračky do vesmíru běžně, ale jsou jejich dětí, které jim pak vracejí," říká Milan Halousek z České kosmické kanceláře. S pomocí krtečka na přednáškách Halousek přibližuje pobyt kosmonautů v raketoplánech a na vesmírných stanicích. Feustel před třemi lety pořídil v raketoplánu fotografie krtečka při běžných činnostech astronautů ve vesmíru.
"Máme fotografii krtečka ve spacáku, na záchodě, se zubním kartáčkem. Probíráme si jednotlivé kapitoly, jak kosmonauti jedí, jak chodí na záchod, to je u dětí velice oblíbená část. A také jak se astronauti myjí, nebo spíš nemyjí, což je pro děti dobrá zpráva," řekl Halousek. Halousek také děti nechává, aby si krtečka osahaly, protože se mohou dotknout hračky, která byla skutečně ve vesmíru. Zprávy o tom, že český maskot byl nehořlavým členem posádky, nejsou podle Halouska úplně přesné.
"Kdyby začal hořet, seškvaří se tak, aby z něj cokoliv prskalo a odlétávalo. A nesmí produkovat toxický kouř. Má trochu jinou náplň než běžní krtečkové z obchodu," upřesnil Halousek.
Zároveň si lidé v muzeu mohli prohlédnout vlajku z americké mise na Měsíc. Nejslavnější český astronom Zdeněk Kopal, který se na vesmírném projektu podílel, vytvořil mapy Měsíce a vytipoval místo, kde má Apollo 11 v roce 1969 přistát. "Vlajka je z pozůstalosti našeho rodáka, kterou věnoval místnímu archivu. Vystavuje se jen krátkodobě a výjimečně, letos ji lidé mají možnost vidět u příležitosti 100. výročí Kopalova narození," řekl Klimeš.
Americká vlajka nese podpisy tří účastníků vesmírné mise. Je veliká asi jako pohlednice a nalepená na kartonu. "Astronauti vlajek vyvezli do vesmíru několik a obdarovávali jimi významné členy vědeckého týmu," dodal Klimeš.
