Královská horská etapa je na programu v úterý na Tour de France. Na 159,5 kilometru dlouhé trati překonají nejprve alpský průsmyk Iseran ve výšce 2770 metrů, na konci etapy je pak čeká průsmyk Galibier s vrcholem 2645 metrů nad mořem.
Cyklisté se tak dostanou do míst, jimiž v posledním čtvrtstoletí vedla Tour de France jen výjimečně a kde se v minulosti museli potýkat dokonce i se sněhovými bouřemi. A také do míst, která se do historie legendárního závodu zapsala fantastickými úniky či smutnými konci kariéry závodníků.
V nadmořské výšce, kde lidský organismus již pociťuje důsledky řídnutí kyslíku, může počasí i v červenci cyklisty pěkně pozlobit. V roce 1996 v této oblasti francouzských Alp nečekaně napadl sníh, k čemuž se ještě přidal silný chladný nárazový vítr. Alpská etapa z Val d´Isére do Sestrieres tak musela být poprvé v historii zkrácena na 46 kilometrů dlouhou "projížďku údolím".
Před více než půlstoletím se ale Tour jela podle stanoveného itineráře za každého počasí. Například v roce 1946 překvapila cyklisty sněhová bouře v serpentinách průsmyku Galibier. Dva tehdejší velcí rivalové Gino Bartali a Louison Bobet zdolávali stoupání společně, Ital Bartali se několikrát pokoušel uniknout, ale nakonec dosáhli vrcholku bok po boku. Sjezd z průsmyku Galibier byl ale podle historických zápisů šílený. Na kost promrzlý Francouz Lazarides si z brady odstraňoval rampouchy. "Cyklisté pluli potoky bahna, spousta z nich píchla duši," píše se v dobovém tisku.
O čtyři roky později - v roce 1952 - další tehdejší legendární Ital "campionissimo" Fausto Coppi napsal novou kapitolu v historii průsmyku Galibier. Obávaná etapa vedla z Bourg-d'Oisans do Sestrieres; na trati museli překonat průsmyky Croix-de-Fer, Galibier a Montgenevre. Coppi, který musel odrážet útoky francouzských rivalů, si vybral k úniku právě Galibier. Podařilo se mu vytvořit ohromný náskok a etapu vyhrál se sedmiminutovým předstihem. Jeho celkové vítězství bylo po této etapě natolik jisté, že se organizátoři rozhodli zdvojnásobit prémii pro celkově druhého v pořadí, aby udrželi zájem o závod. Coppi nakonec vyhrál Tour de France s náskokem 28:17 před Belgičanem Stanem Ockersem.
Smutný konec na vrcholu
Průsmyk Iseran, který budou hned na úvod zdolávat cyklisté při úterní etapě, se zapsal do historie i smutným koncem kariéry jedné z velkých postav tohoto závodu. Trojnásobný vítěz Tour Louison Bobet v roce 1959 zůstal v kritickém stoupání 18. etapy zcela sám, všichni mu ujeli. Stárnoucí francouzský šampion se zbytky sil zdolal poslední serpentiny, na vrcholku ale slezl z kola a předal jej svému mechanikovi. S Tour se navždy rozloučil v nejvyšším bodě tehdejšího ročníku.
Od té doby zavedla cyklisty Tour do průsmyku Iseran pouze dvakrát, průsmyk Galibier bývá ale na programu častěji. Například Raymond Poulidor právě v těchto místech přišel v roce 1974 o celkové vítězství. V serpentinách mu ujel legendární Belgičan Eddy Merckx. "Viděl jsem jej ujíždět a nemohl jsem ho dohnat. Ten den jsem nabral ztrátu sedmi minut a Tour jsem nakonec dokončil jako druhý za Merckxem," vzpomíná.
Úterní etapa odstartuje ve Val d´Isére ve výšce 1885 metrů nad mořem a hned na úvod čeká cyklisty stoupání s převýšením 900 metrů zakončené vrchařskou prémií v nejvýše položeném silničním horském průsmyku v Evropě, který letos slaví 70. výročí otevření. Poté se mohou těšit na sedmdesátikilometrový sjezd do Saint-Michel-de-Maurienne, kde z výšky 740 metrů nad mořem začnou opět stoupat na alpské vrcholky. Po 35 kilometrech dosáhnou průsmyku Galibier a poté bude peloton 27 kilometrů sjíždět do Brianconu.
Podle předpovědi meteorologů čeká jezdce na zrádné etapě relativně příznivé počasí. Mělo by být pod mrakem, mohla by se sice objevit nějaká přeháňka, riziko bouřek je prý ale velmi nízké. Má vát slabý vítr a teploty by měly v údolích dosahovat 24 stupňů a v nejvýše položených průsmycích okolo 12 stupňů Celsia.
Foto: ČTK/AP
