Polsko a Ukrajina, donedávna dvě netradiční země pro hostitelství mistrovství Evropy, uvidí na svém šampionátu tradiční souboje i s tradičními hvězdami. Po pravdě, trochu netradičně. Proč? Z posledních pěti evropských šampionátů je ten ukrajinsko-polský teprve druhým, v němž nedošlo k překvapivému semifinalistovi.
Euro 1996 - v semifinále senzačně Česká republika. Euro 2004 - překvapivými semifinalisty Řekové. Euro 2008 - nikdo před turnajem netipoval, že by se do poslední čtyřky mohlo dostat Rusko. Jen Euro 2000, v němž byli v semifinále Portugalsko, Francie, Itálie a Nizozemsko, dodrželo předpoklady o rozložení sil.
Následuje Euro 2012. Portugalsko se utká se Španělskem, Německo s Itálií.
Euforie v jednotlivých zemích se stupňuje. "Španěly potrápíme. Jsme absolutně přesvědčeni o tom, že je můžeme porazit. Máme k nim zdravý respekt, ale momentálně jsou šance 50 na 50," říká portugalský obránce Joao Pereira, který hraje ve Valencii. "Španělé milují držení míče, neustále si přihrávají, mají spoustu kvalitních záložníků. Naší prioritou bude hodně je napadat. To je první věc, kterou musíme udělat, abychom uspěli."
Nudní házenkáři
Španělé jsou na Euru ve zvláštní roli. Šampionátem procházejí poměrně v klidu, ale jako by fotbalový svět pomalu chytal alergii na "barcelonskou házenou", jíž opět přehrávají soupeře. Po čtvrtfinále s Francií se ve všech zahraničních médiích i v diskusích expertů objevovala slovní spojení jako "velká nuda", "uspávající hra" nebo "zkáza fotbalu". Najednou to nejsou opěvovaní mistři, ale pragmatici s naučenými autistickými stereotypy.
Vincent del Bosque, španělský trenér, je navíc svými médii dost kritizován za to, že oproti minulým letům je španělská hra mnohem více založena na obraně, opatrnosti a ještě menší svižnosti, která naprosto vymazala náznaky přímočarosti, změny tempa. "Vůbec nechápu tuhle kritiku. Přijde mi to směšné. Je to fotbal, někdy se vyvíjí hůře nebo lépe, ale hlavní je, že přece výsledky máme!" postěžoval si náhradní brankář Victor Valdés po postupu ze základní skupiny.
Španělský zápas s Portugalci bude utkáním pravdy, střetem dvou fotbalových kultur - týmového pragmatismu a portugalského individuálního militarismu, jejž vede Cristiano Ronaldo. "Když se mu bude dařit, je schopen Španěly sám porazit," myslí si legendární Eusébio. Je však jasné, že málo propustná španělská obrana (za celý turnaj dostala jen jeden gól) si na portugalský fenomén pečlivě posvítí...
Italský komplex
Joachim Löw, německý trenér, si zase už několikátý den svítí na toho, kdo vynáší z kabiny informace médiím. V německém týmu je "práskač", díky němuž vědí novináři sestavu dlouhé hodiny předtím, než je oficiálně zveřejněna. "Už jsem mluvil s hráči, ale jsem přesvědčen, že to nikdo z nich neroznáší. Musí to být někdo jiný, někdo z realizačního týmu. Co nejdříve musím zjistit, o koho jde," prohlašuje radikálně Löw.
Ale tohle je snad jediný problém, který Němci mají. Šampionátem zatím procházejí hladce, všechny zápasy vyhráli a i podle výkonů jsou nyní největšími favority turnaje. Jenže v cestě jim stojí nápadně nenápadná Itálie. A na tu Němci historicky neumějí. Z třiceti vzájemných zápasů vyhráli jen sedmkrát, čtrnáctkrát prohráli.
Poslední prohra bolela tuze moc - v semifinále domácího mistrovství světa 2006 podlehli Němci 0:2. "Tuhle prohru samozřejmě pořád máme v živé paměti. Ale myslím, že teď jsme na tom mnohem lépe než tehdy. Jsme připravenější, silnější a odhodlanější," myslí si kapitán Philipp Lahm. "Naším jednoznačným cílem je finále. Ale nebude to lehké. Italové jsou těžší soupeř než Anglie, kterou jsme mohli mít. Jsou na tom tradičně dobře takticky, ale teď mají i hodně šikovných hráčů," říká Lahm.
Polsko-ukrajinské Euro čeká poslední týden fotbalové zábavy. S týmy, které si to tentokrát plně zaslouží.
