Sice byl na Letné v roli soupeře, ale jako cizinec se rozhodně necítil. Gólman Chelsea Petr Čech si poprvé od roku 2000 vyzkoušel, jaké to je být na stadionu Sparty v roli hosta. A poradil si s ní výtečně, proti Spartě udržel čisté konto a spolu se spoluhráči z londýnského velkoklubu půjde do odvety na Stamford Bridge za příznivého stavu 1:0.
Přestože nakonec zvítězil jasný favorit, sparťané zvlášť před poločasovou přestávkou nebezpečně kousali. "Když Sparta prvních dvacet minut přežila bez úhony, tak najednou zjistila, že se hrát dá. Povedlo se jí několik útočných akcí, měli možnost několika protiútoků, což je zvedlo. Ve druhé části prvního poločasu hrozili nebezpečnými brejky," uznal i Čech.
Celkově byl ale s výsledkem spokojený, s předvedenou hrou už méně: "Vyhráli jsme 1:0, dali jsme gól venku, žádný jsme nedostali. I když jsme mohli dát gólů víc a měli bychom větší klid. Neodehráli jsme z naší strany úplně ideální zápas, hodně jsme kazili."
O vítězství tak nakonec rozhodl střídající brazilský talent Oscar, který přetavil hned svůj první dotek s míčem v gólovou trefu. "Bude to znít blbě, ale ve chvíli, kdy vlezl na hřiště, jsem si říkal, že dá gól. Je to takový hráč, že v kterémkoliv momentu zápasu, ať hraje od začátku nebo střídá, hraje pro radost a na nic nečeká. Vlétl tam, hned za to vzal a všechny tak nějak překvapil," usmíval se gólman Blues.
A na Letné se cítil jako doma, jakpak by taky ne. Sám hrával za Spartu, navíc zde chytá i za českou reprezentaci. "Tím, že stadion znám, jsem nemusel hledat žádné opěrné body v orientaci. Odehrál jsem tu tolik zápasů, že mi tohle odpadlo a bylo to jednodušší. Bylo to ale zvláštní, rozcvičovat se na druhé straně. To se mi nestalo od roku 2000, kdy jsem tady hrál s Blšany. I každý zápas nároďáku máme rozcvičku na pravé straně a používáme kabinu domácích," zamýšlel se Čech nad specifiky duelu.
Sám jsem šel za Vaclíkem a chtěl měnit dres, sparťané si netroufli
Souboj se Spartou pro něj byl zkrátka jiný a velice speciální. "Bylo zvláštní hrát, když člověk jako jediný rozumí soupeři. Je to určitě jeden ze zápasů, které si pamatovat budu. Dvanáct let se mi nepodařilo vůbec nastoupit proti českému týmu v žádné soutěži. Mělo to speciální příchuť a jsem rád, že to dopadlo výhrou a nedostali jsme gól," těší třicetiletou oporu české reprezentace i Chelsea.
Právě díky českému gólmanovi si nakonec sparťané mohli vyměnit s hráči Blues dresy. "V médiích se objevilo, že nesmíme měnit dresy. Nevím, kdo to vymyslel, nemyslím si, že by to byl požadavek od Chelsea. Všichni si mohli vyměnit dresy, akorát sparťani nechtěli, protože si to přečetli v novinách, tak ani neptali. Já jsem říkal Vácovi (Tomáši Vaclíkovi), aby si vyměnil dres, on byl překvapený, že my z Chelsea přece nesmíme. Tak si je potom přišli vyměnit, kdo to stihl. Já ho vyměněný mám," usmíval se Čech spokojeně.
Do odvety ale nepočítá s tím, že už by karty byly jasně rozdány. "Když se Spartě povede jeden brejk, tak hotovo nebude. Stačí jeden gól na to, aby se prodlužovalo, takže rozhodnuto určitě není. Aby bylo, tak musíme přidat ještě jeden gól," uvědomuje si. A doufá, že se zlepší i stav jeho zlomeného malíčku. "Zatím se to nelepší. Spíš si na to zvykám. Bolí to při každém pohybu, takže člověk ani nemusí čekat na to, až někdo vystřelí. Když s tím člověk chytá, tak to moc nepomáhá," bere své zranění s humorem.
A na dálku gratuluje Plzni, která si z Neapole veze skvělý výsledek, senzačně zvítězila 3:0. "Je to vynikající výsledek, protože nakročili do druhého kola. Nemyslím si, že by ani při nejhorším možném scénáři dostali tři góly bez toho, aniž by jeden dali. Podle mě je plus mínus hotovo, i kdyby prohráli, tak si to už uhlídají," předpovídá.
