Stačilo deset minut. Deset minut úvodního zápasu na Kypru, které rozhodly o tom, že Slavia přes APOEL Nikósie do základní skupiny Ligy mistrů podruhé v klubové historii neprojde. Sešívaným zavřela bránu do nejprestižnější klubové fotbalové soutěže stále dokola omílaná produktivita. Jak totiž praví stará známá pravda - když nedáš gól, nemůžeš vyhrát.
"Přes takového soupeře jsme mohli a měli postoupit. Ukázali nám možná tak to, jak dobře se leží na zemi," stěžoval si po odvetě záložník Josef Hušbauer. "Simulace a zdržování APOELu je nechutná fraška, která nemá s fotbalem nic společného. Ostuda," přidával se na Twitteru předseda slávistického představenstva Jaroslav Tvrdík.
Celému červenobílému táboru pochopitelně vadilo, že kyperský celek si ve druhém duelu k postupu pomáhal i značně "nefotbalovými" způsoby. Kvůli tomu však slávistická cesta za stamilionovým snem neskončila. Protože v zápase play-off Ligy mistrů zkrátka nemůžete spoléhat na to, že si ke vstřelení gólu vypracujete desítky šancí. Ne, musíte být efektivní, což Slavia od začátku sezony není a ani včera se na tom nic nezměnilo.
Na Kypru v dobrých šancích selhali Frydrych, Hušbauer i Mešanovič, o týden později na malém vápně dvakrát přestřelil Danny, od jehož návratu do sestavy si sešívání tolik slibovali.
Gól zkrátka nedal nikdo. A že Kypřané zdržovali? Ano, v některých momentech už to bylo do očí bijící a rozhodčí žlutými kartami zbytečně šetřil. Jenže Slavia APOELu podobný způsob hry sama umožnila.
Tím, že minulý týden v Nikósii se na hřišti duchem objevila až v patnácté minutě. Předtím dvakrát rychle inkasovala a její soupeř, který má z evropských pohárů přece jen výrazně více zkušeností, pak ve zbytku dvojzápasu hrál přesně to, co potřeboval. Slávisté se sice mohou nad zdržováním APOELu vztekat, to však rozhodujícím faktorem ani náhodou nebylo.
Nutno však podotknout, že i základní skupina Evropské ligy je pro červenobílé velký úspěch. Zvlášť s přihlédnutím ke stavu, v jakém Slavia byla třeba ještě před třemi lety. Ligovou sezonu 2013/14 zakončila na třináctém místě tabulky a do posledního kola se klepala vůbec o to, aby se v nejvyšší soutěži zachránila.
Pak přišly velké změny v majetkové struktuře klubu, posléze i v hráčském kádru. A v květnu letošního roku se v Edenu slavil mistrovský titul. Ohromný posun, kterého by si celá Slavia měla především vážit. Nejde se samozřejmě spokojit jen s nízkými cíli, zároveň je ale potřeba pokračovat ve vývoji postupně.
Právě proto je možná i lepší, že si Pražané při svém návratu do skupinové fáze pohárů zahrají "jen" Evropskou ligu. Na konfrontaci s absolutní klubovou špičkou totiž jejich kádr i přes výrazné letní posílení ještě připravený není, což dokonale ukázal už jen duel s mistrem Kypru.
A i v dříve často opomíjené soutěži je mohou čekat atraktivní zápasy. Arsenal, Lazio, Lyon, Villarreal, Hoffenheim. To je jen malá ukázka soupeřů, které jsou v osudí nachystány. Proto není třeba naříkat nad zdržováním APOELu, ale především hledět dopředu.
Slávistická proměna totiž stále může být teprve na začátku.
