Mladý stoper
Gól zadkem je minulost. Hovorka vyhlíží návrat do Sparty
29.05.2015 16:00 Rozhovor
Jeho gól vstřelený zadnicí doslova obletěl svět. Přes noc se stal David Hovorka kuriózní hvězdou. Nyní, o rok a půl později, vyráží za opravdovou slávou. Zaujal trenéra Zdeňka Ščasného a téměř jistě se vrátí na letní přípravu do Sparty.
Velí zadním řadám Viktorie Žižkov - nejmladší a nejlepší obraně (23 inkasovaných branek) ve druhé lize. Aktuálně třetí tým tabulky bez šancí na postup však sužují obří dluhy. "Neví se, kdo tady zůstane. Když se to tu dalo herně dohromady, tak to jde do kytek," mrzí jednadvacetiletého stopera Davida Hovorku, který pod žižkovskou věží hostuje ze Sparty. Mluvil i o údělu sparťanských odchovanců, své přezdívce či trablích se školou.
Nejde se nezeptat. Na kanálu Sparty na YouTube má váš gól zadkem téměř 840 tisíc shlédnutí. Jak jste ten zájem tehdy prožíval?
Bral jsem to ve srandě. Nečekal jsem, že to bude mít takové ohlasy a sledovanost.
Vy teď nejspíš naskočíte do letní přípravy ve Spartě. Nedávno se o vás trenér Ščasný vyjádřil: "Řešíme návrat Hovorky z Viktorky, abychom měli tvrdého, mladého stopera..."
To jsem čuměl (smích). Volal mi to kamarád asi v půlnoci, kdy jsem šel spát. "Hele, hele, jsi na seznamu!" Myslel jsem, že si dělá srandu. Táta tomu taky nevěřil, opakoval mi, abych držel nos dole. Ale samozřejmě mě to potěšilo, rád bych se do Sparty vrátil. Tedy pokud bych měl možnost hrát.
Takže místo na lavičce jako třetí, čtvrtý stoper není nic pro vás?
Jsem pořád mladý, potřebuju hrát a vykopat se. Než být na lavici, to bych šel raději někam na hostování, nejlépe do ligy.
Cítíte, že odchovanci to mají ve Spartě těžší?
Ano, rozhodně to mají těžší než hráči, které klub koupí. Musíme přesvědčovat neustále. Ve Spartě je to ale vždy tak, že nakupují hotové, starší hráče. Když jsem tam byl já, přišel tam Tomáš Ujfaluši, pak Kováč. Ale snažím se nestarat o ostatní, neporovnávám, soustředím se na sebe.
Hrajete na postu stopera, přitom měříte jen 179 centrimentrů. Berete to jako hendikep?
To slýchám často... Ale mám zase jiné přednosti, jsem obratnější, rychlejší, dynamický.
Máte také nadstandardní výskok, trénujete ho nějak speciálně?
Hlavně v zápase, kdy musím předskakovat ty dvoumetrové útočníky (usmívá se).
Pocházíte z města Kladna proslulého hlavně hokejem. I váš otec hrával hokej, zkoušel jste to taky?
Je pravda, že mě do hokeje táta nutil, už mi přinesl domů i výstroj, až jeden strýček mě přivedl k fotbalu. Řekl, že mi to jde, ať nechám hokeje a hraju fotbal. Pak jsem zaujal ve Spartě, kde jsem už od roku 2002.
Tehdy někdy vznikla vaše přezdívka "Gadži"?
Ano, byl jsem hodně rychlý, tak mi trenér mládeže začal říkat podle té motorky "kadživa". Ale teď se to vztahuje hlavně k mé vizáži - tmavé pleti (usmívá se).
V roce 2012 jste se dostal do áčka Sparty, jak na to vzpomínáte?
Zalíbil jsem se panu Lavičkovi, který si mě vytáhl z béčka spolu s útočníkem Adamem Kučerou (dnes ve Vlašimi) k sobě. Ale moc jsem nehrál. Vůbec největším zážitkem byl pro mě zápas Sparty s Chelsea, který jsem sledoval z tribuny na Stamford Bridge.
Putoval jste zpět do béčka, proč?
Nebyl jsem tehdy dost koncentrovaný, řešil jsem hlavně maturitu, kterou jsem dělal na jednom státním čtyřletém gymnáziu v Praze. Nebrali ohled na sportovce, naopak mi to kantoři dávali sežrat. Nestíhal jsem. I ve Spartě věděli, že chci studium dokončit, abych měl pak myšlenky jen na fotbal. Tak jsem šel zpátky do béčka.
Nenapadlo vás tehdy se na školu vykašlat?
Rozhodně ne, přišlo mi zbytečné to odkládat, když mi chyběl jen kousek. Školu jsem naštěstí dokončil.
Pak jste odešel na půlroční hostování do Hradce Králové.
Ve Spartě se na to moc netvářili, ale já jsem tam chtěl. Toužil jsem hrát, Hradec bojoval o postup do 1. ligy. Jenže jsem se zranil, týmu se dařilo a já už jsem se do základu nedostal.
Naopak teď během hostování na Žižkově jste klíčovým mužem obrany. Navíc se říká, že Žižkov hraje nejatraktivnější fotbal ve druhé lize.
Slyšel jsem to. Také mí kamarádi, kteří sem chodí často fandit, tvrdí, že lepší fotbal neviděli. A i když jsme hráli v domácím poháru s ligovými týmy jako je Slavia nebo Boleslav, tak jsme rozhodně nezaostávali.
Jenže tým trápí něco jiného. Před měsícem jste protestovali, že jste čtyři měsíce nedostali výplatu, změnilo se od té doby něco?
Ne, vůbec. Něco bylo slíbeného, ale nakonec klukům zas nic nepřišlo. Strašný.
Jak se to odráží na atmosféře v kabině?
Já to naštěstí řešit nemusím, protože mě platí Sparta. Ale obdivuju kluky, jak to zvládají. Že máme takové výsledky, jaké máme, je zázrak. V kabině naopak držíme za jeden provaz, pomáháme si, máme skvělou partu, lepší jsem snad nikde nezažil. Škoda, že takhle nemůžeme pokračovat dál. Když se to tady dalo dohromady, tak to jde do kytek. Neví se, kdo tady zůstane, jestli bude Žižkov vůbec hrát na svém stadionu. Slýchám, že co se týče kabiny, je konec. Být půl roku bez výplaty nejde.... Teď si budeme chtít užít poslední zápas v Olomouci a rozloučit se s fanoušky.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.