Velkou část liberecké radnice pokrývá prapor fotbalového Slovanu. Zlatí kluci pobláznili město. Jsou mistři, zaslouženě. Hezký severočeský fotbal bavil ligu. Stejně jako spoustu dalších věcí. Ale stačí to? Je nejvyšší fotbalová soutěž na cestě ze suterénu celospolečenského uznání? Snad ano. I když - možná potřebuje výraznou revoluci.
Skeptici pořád budou argumentovat svými negativismy: úplatní sudí, málo lidí, občas hrozný fotbal. Bohužel, v některých směrech mají pravdu. "Proč se nedívám na českou ligu? Je zkorumpovaná. Nevěřím jí," říká například sedmadvacetiletý fotbalový fanda Radek Tikal. "Mnohem raději sleduji anglickou ligu. Tam je všechno čisté. Podívejte se, co udělali v české lize sudí s Bohemkou. To hovoří za všechno."
Foukal rozhodcovský protivítr, říkali zástupci Klokanů. A na cestu do druhé ligy přibalili pár korupčních obvinění směrem k Baníku Ostrava, jenž se zachránil. Ano, bylo to dost podivné. Příliš mnoho náhod, kterými poslali rozhodčí Bohemku do druhé ligy (více o tématu ZDE).
Z druhé strany, je třeba brát tohle páchnoucí téma i pozitivně - třeba právě s odkazem na sobotní velké finále, které brilantně zvládl nejlepší český sudí Pavel Královec. Bez chyby. Byl nenápadný. Nemluví se o něm. To je sen rozhodčího.
Jenže zase - aby Královec utkání vůbec pískal, musel si Liberec zažádat o změnu delegace. Původně měl totiž pískat Pavel Franěk, kamarád šedé plzeňské eminence Františka Myslivečka, sportovního ředitele klubu, jenž byl v minulosti trestán za korupci.
Dagmar Damková se na svém úřadě, tedy v rozhodcovské komisi, snaží čistit, jak to jde. A jde to těžko, když má v zádech kontroverzní břímě v podobě svého přítele Romana Berbra. Jsou to spojené nádoby. Sudí chyby dělají a dělat budou. Je pak otázkou, v kolika procentech jde o chyby a v kolika o "chyby"…
Změňme systém!
Česká liga se zkrátka pořád nedokáže zbavit presumpce viny. Škoda. Na hřištích je to daleko větší zábava než v minulosti. Tuzemská nejvyšší soutěž si zaslouží šanci. Padalo více gólů, o titul se praly tři týmy, z toho dva hrající krásný fotbal, také další nabízely atraktivitu (Boleslav, v první části sezony Jablonec, občas Příbram, Dukla…).
"Jestli se zvýšila prestiž české ligy? Největší vliv na to máte vy, novináři. Pokud o tom budete psát kladně, pak se zvýší," odpověděl po sobotním zápase na dotaz on-line deníku TÝDEN.CZ plzeňský trenér Pavel Vrba.
Ano, má pravdu. Jenže je to dilema - na jedné straně je skutečně pravda, že český ligový fotbal jde nahoru. Na druhé ale občas zaslechnete ze zákulisí něco, co snad ani slyšet nechcete.
Kromě zlikvidování tohoto dlouholetého problému, který je snad rok od roku méně špinavý, je třeba rovněž najít další, nové cesty k divákovi. Vzhledem k napínavému vyvrcholení ligy, kterým bylo finále o všechno, navrhl Pavel Vrba: "Po tomhle finálovém zápase, který sledovala celá republika, bychom mohli uvažovat o změně herního systému, o nějaké play-off skupině, kde by bylo podobných atraktivních zápasů více. Myslím, že by to byl mnohem zajímavější a atraktivnější klíč, než je u dosavadního systému. Samozřejmě nejsem tu od toho, abych radil, jak to udělat, to už by byla věc fotbalové asociace, ale myslím, že by se o tom mohlo začít uvažovat."
Vrba těmito slovy možná rozjede kampaň za zatraktivnění české ligy. Má pravdu v tom, že ke konci to byla skutečně skvělá zábava. A hlavně - s vyprodanými stadiony těch, kterých se boj o nejvyšší místa týkal. "Je pravda, že kdyby se hrálo víckrát utkání Sparta - Plzeň, pomohlo by to. Takhle to je jen dvakrát za sezonu a pak jsou tady týmy jako Budějovice, Bohemka, Slovácko… Ty mě nebaví," říká i fanoušek Radek Tikal.
Turecko či Nizozemsko už play-off mají
"Ke konci sezony byla dramatičnost ligy skvělá. Chtělo by to vymyslet systém, v němž v každém zápase půjde o něco a bude to podobně napínavé," myslí si Vrba. A trenér mistrů Jaroslav Šilhavý je pro: "Podívejte se na hokej, tam je to jasně dané. Play-off přiláká diváky do ochozů, bude to napínavé. Jsem jedině pro," tvrdí.
Na play-off systém přešli letos například v Turecku, kdy prvním čtyřem týmům po základní části odebrali polovinu bodů a poslali je do finálové skupiny, kde hrál každý s každým systémem doma - venku. Jelikož šlo o největší turecké kluby - Galatasaray, Fenerbahce, Besiktas a Trabzonospor - bylo to mimořádně zajímavé, sledované, emotivní (mimochodem, vyhrál Barošův a Ujfalušiho Galatasaray). Podobný systém je v Belgii, ale tam do mistrovské části postupuje šest týmů. V Nizozemsku se pak hraje klasický "vyřazovák" mezi týmy na druhém až pátém místě. Vítěze čeká předkolo Ligy mistrů.
"Já si myslím, že stávající model je v pořádku. Je to takové tradiční, ve většině Evropy to tak je. Jde přeci o dlouhodobou soutěž," zdůrazňuje "neférovost" případného play-off Theo Gebre Selassie, opora Liberce. "Ale z druhé strany, pokud to přiláká diváky a budeme o tom od začátku vědět, tak proč ne. Věřím, že v určitých věcech by to mělo smysl."
Letošní průměrná návštěva na Gambrinus ligu byla 4732 diváků, což je, i přes mírný nárůst oproti minulé sezoně, stále pořádná bída. Český ligový fotbal přitom letos bavil královsky. Jak už bylo několikrát řečeno, oproti minulým letům zase došel k určitému progresu krásy.
Možná revoluce v herním systému (a samozřejmě i ve vnímání rozhodčích) by jej mohla ještě zvýraznit.
