Byl to znovu on. Klasický fotbalový generál. Někdejší vzorný voják z pražské Dukly Petr Rada, nový trenér fotbalové Slavie, poskakoval u lajny, burcoval, hecoval, křičel, syčel. Pak z toho málem dostal infarkt. A nikdo se mu nedivil. Slavia po šíleném zápase, který mimochodem zdravotně prožívali oba trenéři, remizovala s Jihlavou 3:3.
Měl by být strůjcem Slavie, která se z nedůstojného průměru dostane zpět do popředí českého fotbalu. Kdybyste tohle řekli Petrovi Radovi přibližně tak ve 23. minutě zápasu s Jihlavou, pravděpodobně by se zbláznil. Slavia v tu chvíli prohrávala s podceňovaným nováčkem ligy 0:2, hrála tragicky, až komicky.
Slávistickému trenérovi se neudělalo dobře. Roli v tom hrálo nejen dusné počasí, ale především slávistické fotbalové klima, v němž se už vůbec nedalo dýchat. Málem zkolaboval. "Prudce jsem vstal a najednou viděl všechny hráče dvakrát. Trošku mi to utkání zacvičilo soustavou," usmíval se po zápase vyhlášený bouřlivák. "Ale už je to v pohodě."
Za krk dostal Rada od doktorů led, ale za chvíli jej málem trefilo znovu - Slavia prohrávala 0:3. Poločas. "Na hráče jsem ale v kabině nekřičel. Je tam dost mladých, mohli by se z toho složit," opět roztáhl Rada pusu od ucha k uchu. "Snažil jsem se jim říct, že to ještě jde otočit."
A šlo. Posledních dvacet minut zápasu slávisté přepnuli na mód "musíme" a neskutečným způsobem vyrovnali. Napřed Vošahlík a v posledních třech minutách Kisel a pak znovu Vošahlík. "V tu chvíli to byl těžký nápor na hercnu, jak říkáme my v Brně, pro mě," nechával téma problémů se srdcem na stole i jihlavský trenér František Komňacký. "No a podívejte se, pokud to bylo těžké i pro pana Komňackého, který je plný zdraví a síly, tak si dovedete představit, co já, který už zdraví a sílu nemá," smál se Rada.
Spokojený ale nebyl. "Druhý poločas byl z naší strany sice skvělý, ale to, co jsme předvedli v první půli? Takhle se prostě hrát nedá. Škoda, nakonec jsme mohli ještě vyhrát, Kisel tam měl dobrou pozici, ale střílel bohužel vedle. Možná ještě mohl jít sám," myslí si slávistický trenér.
A Komňacký dodal: "Kdyby se hrálo ještě dvě, tři minuty déle, asi bychom gól dostali. Dohrávali jsme ve zmatcích."
Zdravotní důsledek pro oba muže v případě slávistického vedení raději nedomýšlet... Rada by se euforií zbláznil a Komňacký zklamáním také. Díkybohu za remízu.
