Jaroslav Hřebík ještě dlouho po tom hrozném zápase seděl na lavičce. Tiše. S nikým se nebavil. Odcházející tribuny malého velkého muže moc dobře viděly. "Hřebík ven, Hřebík ven," řvala jejich sparťanská část. Hřebík apaticky koukal "skrze" stadion na Julisce. Stadion, kde skončila mistrovská naděje Sparty.
Nejbohatší český klub měl neúspěch celkem dlouho nalajnovaný, ale mediálně, veřejně, pořád doufal. Sebevědomá slova o tom, "že nic není ztracené", ale definitivně zašlápl hluboko do trávníku na Julisce zápas s Duklou (remíza 1:1). Bylo to utkání, které jen potvrdilo, že si Sparta titul nezaslouží.
Vzhledem k tomu, že další konkurenti mistrovské bitvy, tedy Liberec a Plzeň, vyhráli, Sparťanští hráči po remíze leželi na trávníku ve vědomí ohromného neúspěchu. Bez trofeje. A to na podzim vedli ligu o šest bodů! "Momentálně je to hrozný pocit a asi to nejhorší, co zažívám v kariéře," koukal do země Marek Matějovský, jenž jen ztěžka mluvil do diktafonů novinářů.
V pozadí jeho bolestných promluv zaznívalo hromové "Hřebík ven", Matějovský se snažil to nevnímat, ale moc dobře o tom věděl. "Fanoušci… Je jasné, že jsou naštvaní. Štve mě to kvůli nám, měli jsme to vyhrát, i kvůli nim… Titul jsme si ale neprohráli tady na Dukle. Ale třeba při prohře 0:2 doma s Příbramí…"
Ta těžká slova, jež se linula z kapitánových úst, pak v podobném duchu doplnil i trenér Martin Hašek. "Příbram, takový zápas snad dalších deset let nezažiju. Strašně šancí, prohra 0:2 - jeden ze zásadních důvodů toho, že jsme ze hry o titul. Určitě to nebylo tady na Dukle," vzpomněl na šokující domácí prohru se Starkovými hochy.
A Hřebík by tam seděl...
Sparťanský trenér mluvil klidně, snažil se analyzovat, oproti vedle sedícímu, zdrcenému a zklamanému řediteli komunikace Ondřejovi Kasíkovi, se snažil být racionální. "Dnes jsme neměli kvalitní finální fázi. A když jsme konečně dali gól, hráči nabyli dojem, že si mohou odpočinout. A přišla desetiminutovka, v níž jsme hráli špatně a dostali vyrovnávací gól. Následující probuzení a další šance už byly na nic. Remíza, konec," shrnul.
Kdyby se nestmívalo, seděl by stále na lavičce Jaroslav Hřebík. Byl očividně na dně, jeho projekt "nové Sparty" dostal tvrdou ránu, u fanoušků mu teď neprojde už vůbec nic. Jen úspěch za úspěchem. Titul za titulem.
"Myslím, že se naše hra změnila, hrajeme více po zemi. Samozřejmě, nechtěli jsme změně hry obětovat titul. Jsme ohromně zklamání a víme, že momentálně nás čekají komplikace," řekl Hašek a po svém, tedy napřímo a chlapsky, přiznal i své chyby: "Ano, samozřejmě, nesu spoluzodpovědnost. Ale jaké z toho budu vyvozovat důsledky? Ne, teď ne. Teď je po zápase. Počkejme si na příští dny."
Letenské vedení ale téměř jistě neodvolá ani jej, ani Jaroslava Hřebíka. Tím by se naprosto zesměšnilo. Ještě víc, než letos Sparta na hřišti.
