Pavel Nedvěd, Patrik Berger, Karel Poborský... Český tým byl v pondělní odvetě finále mistrovství Evropy 1996 proti výběru Německa (6:3) protkán jednou hvězdou vedle druhé. Největší aplaus od zaplněných tribun však nepatřil ofenzivním legendám. Sklidil ho nečekaný hrdina exhibičního zápasu Ladislav Maier, gólman, který nastoupil až na závěrečnou půlhodinku.
Nebyla to záloha nebo útok, největší přetlak byl v pondělním zápase na postu brankáře. Byli rovnou tři a odehranou porci si bratrsky rozdělili. Prvních třicet minut strávil mezi tyčemi Petr Kouba, druhých Pavel Srníček a poslední půlhodinu hry Ladislav Maier.
A právě poslední jmenovaný se nakonec stal hlavní hvězdou zápasu. Přestože před devatenácti lety v Anglii nenastoupil ani na minutu. Patnáct tisíc diváků famózními zákroky přiváděl k šílenství. "Nastoupí k prvnímu zápasu za repre a hned je za hvězdu," dobíral si svého spoluhráče na střídačce Karel Poborský.
Na takový zápas v národním týmu čekal paradoxně až do svých 49 let. A pozici hrdiny vítězného večera si uměl patřičně užít. Ze hřiště odcházel zdaleka poslední a nedočkaví spoluhráči ho museli urgovat. "Tak kde je ten Maierák?!" volali z kabiny. Bývalý gólman Rapidu Vídeň, jenž k poslednímu soutěžnímu utkání nastoupil před dlouhými deseti lety, poklusem zamířil za svými parťáky a po oslavných radovánkách už stál před klubkem novinářů.
"Tolik novinářů jsem kolem sebe snad nikdy neměl," začal se smíchem povídání v mixzóně. "Petr Kouba mi říkal, že teď jsem konečně všem dokázal, že jsem byl na Euru v Anglii oprávněně. Jen jsem na to uznání musel čekat devatenáct let. Jako Ivan Jonák, než ho pustili z vězení," smál se brankář.
Do branky se dostal za stavu 5:2. Německé legendy se s jednoznačným průběhem zápasu nechtěli smířit a snažili se skóre zkorigovat. Na Maiera se hrnul jeden útok za druhým. Tvrdý pokus z dálky, dorážka z malého vápna, střela z ideální pozice na úrovni penalty... Český gólman ale odolával. Němečtí útočníci nevěřícně kroutili hlavou, fanoušci zase dokola skandovali jeho jméno.
A po zápase z výkonu třetího gólmana žasli i spoluhráči. "Zachytal fantasticky, byl skvělý. Co šlo do brány, to chytil. A když už jednou skončil na druhou stranu branky, tak šel míč vedle," chválil kapitán Pavel Nedvěd. "Byl fantastický. Ale nemůžu ho zase moc chválit, jak ho znám, tak by mu to stouplo do hlavy. Musíme ho udržet v klidu, abychom ho nehonili po Praze. On to tady totiž moc nezná," dobíral si ho Petr Kouba.
Sám Maier ale svůj výkon s úsměvem zlehčoval. "Šel jsem do branky s tím, že když inkasuju méně než tři góly, tak to bude dobrý. Nakonec se to povedlo. Ale oni mě spíš jenom trefovali," chechtal se brzy padesátiletý gólman.
