Z nuzné fotbalové dílny vytvořil prosperující fabriku drtící konkurenci. Po pěti letech v Plzni si ale Pavel Vrba řekl dost a rozhodl se přijmout novou reprezentační výzvu. Není se čemu divit. Snad jen té snůšce nepřejícných, která označuje Vrbu za zrádce. Jenže tento zrádce zavalil Plzeň úspěchem a miliony a teď jen využil šanci, která už by se nemusela opakovat.
"Trénovat reprezentaci je čest. Taková nabídka se odmítnout nesmí," vyjádřil se před pár dny Josef Pešice. Jeho slova potvrdil nyní i Vrba, který tak Pešiceho od nového roku na lavičce národního týmu nahradí.
Ačkoli má funkce trenéra české reprezentace poněkud pokřivenou pověst, pořád je to prestižní záležitost, post za zásluhy. Tak jako se hráč touží dostat do národního mužstva, stejným směrem by se rád vydal i jakýkoli trenér. Vrbovi se to splnilo. Lepší adept v českém fotbale prostě nebyl. Devětačtyřicetiletý rodák z Přerova získal s Plzní dvakrát ligový titul, dvakrát ji dovedl do Ligy mistrů a na Štruncovy sady přivábil velkokluby jako Barcelona, AC Milán či Bayern Mnichov.
Každé období sklizně ale jednou končí. Ani Vrbovy žně by v Plzni netrvaly věčně. Časem by přišel propad na třetí, čtvrté místo, narůstající kritika a možná i klišovité "Vrba ven". Dost možná právě z úst těch lidí, kteří nyní označují Vrbu za zrádce. V tu chvíli by ale Vrba mohl už jen zpytovat svědomí a za čas vyprávět vnoučatům, že kdysi mohl trénovat českou reprezentaci, slavného Čecha, Rosického...
Memento Jarolím
V podobné situaci jako Vrba byl před čtyřmi lety tehdejší trenér Slavie Karel Jarolím. I on získal se svým týmem dva tituly, i on hrál Ligu mistrů. Nabídku vést národní mužstvo ale tehdy odmítl s tím, že ho ve Slavii čeká ještě spousta práce. Jeho sešívaná šichta ale trvala už jen půl roku, stejně tak jako dozvuky někdejší slávistické dominance. Naopak Vrba odchází nyní z Plzně se ctí, na vrcholu.
Předsedovi FAČR Miroslavu Pelltovi se povedl majstrštyk roku, když přivedl k Rosickému a spol. konečně muže splňující všeobecné představy o kouči národního týmu. Muže s vizí a herní koncepcí.
Šéfové Viktorie se Vrby nechtěli za žádnou cenu vzdát. Tvrdili, že klidně budou nepřáteli českého fotbalu i státu, svého vůdce ale Peltovi rozhodně neobětují. I proto je zarážecí, že výstupní klauzule ve Vrbově smlouvě byla "pouze" 8 milionů. Že by si klub, který jen od letošního června vydělal přes půl miliardy korun, cenil Vrby jen na takové spropitné?
Zřejmě západočeští bafuňáři spoléhali na tolik opěvované "nadstandardní vztahy" v klubu ve stylu "to by nám Pavel přece neudělal". S generálním manažerem Adolfem Šádkem a jeho rodinou jezdili Vrbovi dokonce na dovolenou. Tomu je teď zřejmě konec. Vrba už bude metat oslavné kotrmelce pod českou vlajkou.
