ME devatenáctek
Nastane zlatý konec romantické story "krásných" Čechů?

Jen málokdy prezentuje světu svoji skrytou romantickou duši. Věčně zakaboněný trenér Jaroslav Hřebík je raději ponořen do nekonečných expertiz a analýz, aby jeho týmy hrály co nejlepší fotbal. Jenže k tomu, jenž se dostal na letošním mistrovství Evropy devatenáctek až do finále, má zvláštní vztah. "Je to nejhezčí tým, který jsem kdy trénoval," říká.

Jeho slova, která řekl deníku Sport, odrážejí skutečnost. Vyvrcholení velkého příběhu přijde dnes. Od 19 hodin (ČT4) se utkají čeští mladíci se superfavority ze Španělska.

Týmu, kterému v defenzivě vládne stoper Chelsea Tomáš Kalas a v záloze září křídelník Ladislav Krejčí, stojí v cestě poslední překážka za zlatým snem. Španělé jsou o třídu jinde než všichni předešlí soupeří. Důkaz? V semifinále zdrtili Irsko 5:0!

"Síla Španělů je obrovská, ale já mým chlapcům říkám, že mají takovou sílu, že se s nimi mohou v klidu měřit," tvrdí na oficiálních stránkách turnaje Hřebík. "Ve finále nám jen stačí hrát naši hru s maximálním nasazením, silou, koncentrací a sebevědomím. Až s kluky budu mluvit těsně před zápasem, řeknu jim to, co jsem jim řekl již před vítězným semifinále se Srbskem: Užijte si to!"

Že český výběr není náhodným finalistou, dokazují i španělská slova plná respektu, která přednesl trenér Ginés Mélendez: "Moc dobře vím, jak jsou Češi silní. Všichni myslí, že bez problémů dojdeme pro zlato, ale to je omyl. Čeká nás velice těžká práce." Mélendez funguje jako jakási první instance cesty fotbalového mládí až do A týmu, přičemž od devatenáctky až po výběr, kde figurují Xavi, Torres a spol., existuje jen jediná povinnost: Vyhrát úplně všechno.

Skvěle propracovaný systém mládežnických reprezentací Španělska by mohl sloužit jako báječný mustr Česku. Již od teenagerského věku učí trenéři mladíky to, co hraje A tým. Všechny reprezentační výběry pak prezentují téměř totožný "barcelonský" herní styl – krátké nahrávky, maximalizované držení míče, ale také neskutečné a nečekané křídelní zrychlení hry, silné individuality v útoku...

Jaký to rozdíl oproti Česku, jehož progresivní hřebíkovský styl plný modernity, prolínání a ofenzivních variant rozhodně nekopíruje A tým Michala Bílka. Což je samozřejmě dobře.

Ať dopadne dnešní finále jakkoliv, jisté je, že český fotbal by měl mládežnického úspěchu v budoucnu co nejvíce využít...