Dlouho trvalo, než vyšel z kabiny mezi novináře. Smutný, ale se vztyčenou hlavou. Reprezentační kapitán Tomáš Rosický si byl dobře vědom, že on i jeho spoluhráči zápas se Spojenými státy zpackali. Šest dnů, které má výběr trenéra Pavla Vrby k dispozici před startem kvalifikace, však dává Čechům naději. "Bude to lepší, uvidíte," slibuje český lídr.
Prohra 0:1 s mladým a nepříliš zkušeným americkým výběrem fanoušky na ostrý kvalifikační duel s Nizozemci příliš nenamlsala. V čem byl hlavní problém?
Bylo jich víc, ale tou největší byl gól, který jsme Američanům darovali, po hrubé chybě. To se nemůže stávat. V prvním poločase jsme si to hodně komplikovali, rozehrávka nám zase nešla. V tom byli Američané mnohem lepší. Zase se nedostali do žádné velké šance. Úvodní půli jsme si moc komplikovali, ve druhé jsme hru zjednodušili a hned to bylo lepší. Škoda šancí, které jsme nevyužili.
Branka Američanů padla po chybné rozehrávce Petra Čecha. Tušil jste už v té chvíli, že není úplně šťastná?
(trpký úsměv) Hmmm... To asi viděli i novináři. Bylo to hodně do rizika, už ze hřiště to vypadalo riskantní. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat v televizi.
Sám přitom hodnotil zápas veskrze kladně...
Určitě to tak není. Když prohrajete, nemůžete zápas hodnotit pozitivně. To mohu snad jedině počet šancí, kterých jsme si na mezinárodní zápas vytvořili dost. Ale když to tam neprorvete, nemůžete čekat, že takový zápas vyhrajeme. Máme ale dost času vše zhodnotit a pracovat na sobě dál.
Celý tým se ale obecně trápil v na pohled banálních kombinacích...
Komplikovali jsme si jí i počtem doteků. Ve srovnání se soupeřem nám chybělo rychlé převzetí míče a okamžitá přihrávka. Měli jsme vždy o dotek navíc a soupeř se mezitím stačil zformovat. Bylo to pomalé. A těch technických chyb, co jsme udělali... To je strašný. Technická vybavenost je momentálně jeden z hlavních problémů celého českého fotbalu. I když jsme nebyli pod tlakem, ztratili jsme strašné množství jednoduchých míčů. To byl náš hlavní problém.
Mohl se na nerozehranosti podepsat i fakt, že mnoho hráčů ve svých týmech pravidelně nenastupuje?
Samozřejmě to může hrát roli. Jsou to ale spekulativní věci. Už to, že jsme si společně zahráli proti Američanům, nás dostane do lepšího rytmu. Příští zápas bude určitě lepší, uvidíte.
Sám jste v Arsenalu ještě letos šanci nedostal. Pocítil jste to nějak na svém středečním výkonu?
Trochu ano, hrál jsem první zápas po dlouhé době. Z mé strany tam bylo také dost chyb. Hlavně mě mrzí ta z brejku, kdy jsem přihrával Láďovi Krejčímu. Byla o trochu delší, než jsem smýšlel. Z mého pohledu už mi zbývalo střílet jen na přední tyč, kde na mě dobře vystoupil gólman. Myslel, že s přihrávkou na dlouhou tyč nikdo nebude počítat.
Pod trenérem Pavlem Vrbou český tým ještě nevyhrál. Nemůže to ublížit psychice týmu?
Máme v týmu spoustu mladých hráčů, kluků z ligy. Výhra by nás samozřejmě povzbudila, to je bez debat. Musíme si zápas zhodnotit, říct si, co bylo špatně. A že toho bylo hodně.
V kádru je spousta mladíků, nebo hráčů, kteří mají pouze ligové zkušenosti. Nemůže je negativní atmosféra před důležitou kvalifikací srazit?
Může. Není doba na to, abychom dávali hlavy dolů, když se začíná. To by nikomu nepomohlo a byla by to obrovská chyba. Musíme se snažit, aby byla nálada pozitivní.
Neděsí vás počet chyb před zápasem s Nizozemskem?
Je lepší, že se to stane teď a máme čas to nějakým způsobem zkorigovat na Holanďany. Tolik šancí už mít nebudeme. Do toho zápasu musíme vletět po hlavě a míč tam prostě dotlačit. To si musí každý uvědomit.