Dlouhých 44 let čekali fanoušci Manchesteru City na ligový titul. Teď se konečně dočkali. A děkovat můžou především majiteli Mansúrovi. Jehož arabská revoluce udělala z kdysi průměrného anglického celku světový velkoklub.
Dramatičtější bitvu o ligový titul fotbalová Anglie snad nepamatuje. O cennou trofej si to nepřímo rozdaly dva kluby z Manchesteru až v závěrečném kole. A ačkoliv to dlouhou dobu vypadalo, že si další, už dvacátý, titul připíše United, nakonec po nervydrásajícím závěru zvedli pohár pro vítěze slavné Premiere League nad hlavu borci z rivalského City.
"Pět minut před koncem by mě nenapadlo, že můžeme vyhrát. Vyhrát takovým způsobem se neuvěřitelné. Fantastické. Nikdy jsem si nemyslel, že zažiji takové finále," nebvěřil v emocích trenér Roberto Mancini.
Po závěru z říše snů, kdy "Citizens" o vítězství nad QPR (3:2) a zisku mistrovského titulu rozhodli až dvěma góly v nastaveném čase, se dá mluvit o pořádné porci štěstí. Z dlouhodobého hlediska to však žádná náhoda či velké překvapení v žádném případě není. Naopak. Další čárka na "mistrovské pažbě" byla pro klub patřící miliardy rozhazujícím arabským šejkům pouze otázkou času.
Po vzoru Abramoviče
Dějiny se do té doby průměrnému anglickému klubu začaly přepisovat v roce 2008. Tenkrát se totiž kormidla Manchesteru City ujal arabský šejk Mansúr. A že to se "Citizens" myslí vážně, dokázal nový majitel hned záhy po svém příchodu, kdy z Realu Madrid přivedl brazilského kouzelníka Robinha, za kterého se nebránil zaplatit rekordních 32 milionů liber. Tedy částku, kterou by většina anglických klubů neutratila ani za sedm let.
Celý příběh "nového" City se až nápadně podobá nedávné historii londýnské Chelsea. I ta totiž byla dlouhou dobu sice tradičním, ale pouze průměrným anglickým týmem. I zde všechno změnil příchod nového zámožného majitele - Romana Abramoviče, který do klubu "napumpoval" doposud nevídané jmění. A i zde na sebe nenechal první úspěch dlouho čekat. Chelsea totiž o rok později po padesáti letech vyhrála ligový titul a vzápětí ho i obhájila.
Právě z ruského oligarchy si Mansúr vzal před čtyřmi lety příklad. A od té doby jsou dveře do kabiny "Citizens" v takřka neustálé permanenci. Stejně jako peněženka štědrého šejka, který skoupil všechno, na co si trenér Mancini ukázal. Včetně takových hvězd jako je Sergio Agüero (28 milionů liber), Edin Džeko (27 milionů liber) nebo Mario Balotelli (22 milionů liber). Za čtyři roky Mansúr přivedl tolik hráčů, že se pomalu nestačila dotiskávat nová jména na dresy.
Problémové hvězdy a Manciniho milost
Všechny přestupy se ale rozhodně nedají zařadit do škatulky povedených a během sezony se hodně mluvilo o tom, že kouč Mancini hvězdně nabitou kabinu nezvládá. Neustálé problémy měl s labilním italským forvardem Balotellim, jehož skvělé výkony s železnou pravidelností střídaly "blikance" na hřišti i v osobním životě. "Svou práci s ním jsem skončil. Je konec! Není to zlý člověk a je výborný fotbalista, ale v tuto chvíli je mi ho líto, když vidím, jak dál mrhá svým talentem a schopnostmi," uvedl Mancini poté, co se Balotelli nechal už počtvrté v sezoně vyloučit. Mimochodem - Balotelli byl vzat na milost a nahrál na rozhodující mistrovský gól... "V týmu zůstane na 101 procent," říká Mancini dnes.
Ve zlém se Mancini rozešel také s dalším ofenzivním klenotem Carlosem Tévezem, když Argentinec nejprve na podzim odmítl nastoupit jako střídající hráč a poté odjel trucovat do své vlasti. Ani s ním už nechtěl nikdy znovu spolupracovat. Jenže i Tevéz nakonec přišel s prosíkem. A Mancini ho vzal zpět do týmu. Teď si užívá mistrovské euforie. "RIP Fergie", pobouřil Tévez transparentem váženého kouče United. Prostě to byla prý sranda.
Už to vypadalo, že obrovská suma, kterou Mansúr za útočné hvězdy Balotelliho a Téveze zaplatil, vyjde vniveč. Jenže Manciniho diplomacie vše uklidnila. A tak se, i díky dvěma ukldiněným vzpurným svérázům, může radovat z cenné trofeje. "Byla to bláznivá sezona, bláznivý zápas a bláznivá poslední minuta. Ale dokázali jsme to. Je to fantastické jak pro klub, tak pro fanoušky, kteří na tento moment tak dlouho čekali," řekl Mancini.
Mansúrovy miliardy tedy nakonec přece jen přinesly zhmotnění snu - zisk titulu. Titulu, na který fanoušci City čekali předlouhých 44 let. A nebýt arabských šejků a jejich napěchovaných peněženek, nejspíš by na něj čekali ještě dlouho.
