Ve fotbalovém světě je italský brankář Gianluigi Buffon naprostou legendou, muž, kterého každý respektuje. Doufal, že letošní ročník Ligy Mistrů bude jeho. Marně. A to již po třetí. Jeho neutuchající chuť vyhrávat je ale obdivuhodná. Po mistrovství světa v roce 2018 chce skončit. Kdyby se ale v příštím ročníků Ligy Mistrů přeci jen podařilo Juventusu získat nejcenější klubovou trofej, Buffon by ještě o rok smlouvu prodloužil.
"Na 99,9 procenta odejdu po šampionátu v Rusku," řekl devětatřicetiletý gólman v rozhovoru pro televizní stanici Sky Sport. "Čeká mě ještě jedna náročná sezona s důležitými cíli. Pak přijde čas říct: stačilo," uvedl mistr světa z roku 2006, který s Juventusem ovládl uplynulých šest ročníků italské ligy.
Neuvěřitelná oddanost jednomu klubu. Vždyť Buffon střeží bránu Juventusu nepřetržitě již šestnáct let. V roce 2001 z něj udělala "Stará dáma" nejdražšího gólmana historie. Tehdy ho pořídila za více jak 50 milionů eur, což je i dnes ve světě bláznivých přestupových částek za brankáře vskutku neuvěřitelná suma.
V té době ale byla italská liga tou nejprestižnější a také suverénně nejbohatší. "Boom" anglické Premier League měl teprve přijít a ti nejlepší hráči brali své gáže právě na Apeninském poloostrově. Tehdy třiadvacetiletý brankář přišel z Parmy jako vycházející hvězda italského fotbalu.
V Juve se zabydlel velmi rychle a stal se jasnou brankářskou jedničkou. Kromě něj Juventus z Parmy přivedl mimochodem i Liliana Thurama, francouzského zadáka, se kterým tvořil Buffon jeden ze stavebních pilířů úspěšných let "Bianconeri". Netřeba připomínat že v létě roku 2001 do italského klubu přišel i Pavel Nedvěd, jakožto náhrada za odcházejícícho Zinedina Zidana do záložní řady.
První prohrané finále přišlo pro Juventus s Buffonem v bráně v roce 2003, tehdy na anglickém Old Trafford prohráli s dalším italským gigantem, AC Milán. Smolně, na penalty a to i přesto, že Buffon v bráně čaroval, jako například při hlavičkovém pokusu Fillipa Inzaghiho.
Oddaný brankář i v čase nejhorších
Poté přišla zřejmě největší zkouška jeho kariéry. Zkouška důvěry. Poté co byl po jednom z největších korupčních skandálů v italské kopané v roce 2006 Juventus přeřazen do druhé ligy, čekalo se, jak se "Gigi" zachová. "Bude následovat Vieiru, Cannavara nebo Ibrahimoviče a odejde?", ptali se příznivci Staré dámy. Buffon však setrval, stejně jako Nedvěd či Del Piero a srdce italských tiffosi, tedy fanoušků, si navždy získal.
"Možná je to odlišnou výchovou, na rozdíl o ostatních hráčů. Možná je to odlišným vzděláním, které mi poskytli mí rodiče a to především v tom, jak se mám chovat k ostatním lidem," popisoval pro časopis FourFourTwo v roce 2008 Buffon své pocity z toho, že zůstal loajální svému klubu i v časech nejtěžších.
Nikdy však ze sebe mistr světa z roku 2006 nedělal svatého, přestože ho spousta lidí vnímá jako velkou ikonu a vzor. Možná právě jeho lidský přístup je lidem tolik sympatický.
"V životě jsem udělal spoustu chyb, ale myslím, že je to normální pro člověka, který chce dospět a který se chce vyvíjet. V životě musíte překonat spoustu překážek a je logické, že člověk občas zakopne," pokračoval Buffon v rozhovoru pro britský časopis.
Juventusu chvilku trvalo, než se vrátil na výsluní. Návrat mezi elitu byl rychlý, v roce 2007. Nicméně z prvního titulu po postupu se hráči i vedení radovali v sezóně 2011/2012. To už je poměrně nedávná historie. Od té doby získal tým ze severu Itálie nepřetržitě šest ligových titulů v řadě, včetně toho letošního. Dvě další finále v Lize mistrů v letech 2015 a 2017. Fantastická bilance. Přesto, Buffon na svoji vysněnou trofej stále čeká. Poslední šanci dává příští sezóně.
"Kdybychom vyhráli Ligu mistrů, budu pokračovat ještě další sezonu, abych se pokusil zvítězit i na mistrovství světa klubů a získal pro Juve další trofeje," řekl devětatřicetiletá legenda světového fotbalu.
