Bývalý poslanec a olympijský vítěz z Nagana se vrací na hokejový led. Dvaačtyřicetiletý Jiří Šlégr chce v dresu Litvínova rozšířit řady extraligových veteránů, politika je pro něj v tuto chvíli passé. "Přijmu jakoukoliv roli, můj sen je s Litvínovem vyhrát titul," tvrdí někdejší člen poslanecké sněmovny, kde působil jako člen strany Jiřího Paroubka (NS-LEV 21).
Nadšení pro politiku mu vydrželo pouhé tři roky. Před dvěma týdny řekl poslanecké sněmovně sbohem a vrátil se do mateřského Litvínova, kde se v roce 2010 se svou úspěšnou hokejovou kariérou rozloučil. O dva roky přesto ještě žlutočerný dres oblékl a pomohl Litvínovu k udržení extraligové příslušnosti. Nyní má mnohem ambicióznější cíle.
Jaký je to pro vás pocit, vracet se do hokeje, ačkoliv jste již zažil hokejovou rozlučku?
Pro mě je to vždycky nádherné, vracet se do hokejového, sportovního prostředí. Hokej je pro mě celoživotní záležitost.
Jak probíhá vaše příprava na návrat do českého hokeje?
Letní příprava není nic, co by měl sportovec extra v lásce. Musel jsem shodit několik kilo.
| Hokejový životopis Jiřího Šlégra (42): |
|
1971 - narodil se v Jihlavě, jeho otcem je bývalý hokejista Jiří Bubla 1988 - první zápas v dresu Litvínova 1991 - první účast na hokejovém MS 1993 - odchod do NHL (působil ve Vancouveru, Edmontonu, Pittsburghu, Atlantě a Bostonu) 1998 - vítězství na OH v Naganu 2002 - Stanley Cup s Detroitem Red Wings 2005 - stává se členem prestižního Triple Gold Clubu díky vítězství na mistrovství světa 2006 - návrat do Litvínova 2010 - první konec kariéry, dává se na politiku 2012 - pomáhá Litvínovu v bojích o udržení 2013 - končí v politice a vrací se k hokeji |
Zdraví zatím drží?
Kondičně se zlepšuju, zdraví drží a někam to směřuje, to je pro mě zásadní.
Probíhá nějaké hecování s dalším veteránem Martinem Ručinským o tom, jak dlouho ještě vydržíte na ledě?
Martin je teď na dovolené, ale už jsme spolu mluvili. Je pro mě ale důležité, aby Martin ještě jednu sezonu zvládl a abychom si spolu zahráli. Určitě by pro mě bylo příjemné mít vedle sebe někoho, s kým jsem vyrůstal.
Nemáte strach, že se vám vrátí zdravotní problémy? V roce 2009 jste opouštěl led na nosítkách kvůli problémům s ploténkou.
Vždycky to tam někde v pozadí v hlavě máte, ale nad tím nesmíte tolik přemýšlet, jinak bych nemohl jít dělat nic. Člověk se tomu nesmí poddat. I kdybych hokej dál nehrál, tak bych se měl dál udržovat ve slušné kondici, aby se mi něco podobného nepřihodilo i v běžném životě.
V případě, že by vám návrat vyšel, preferoval byste spíše roli mentora mladších hráčů, nebo byste si věřil i na oslabení či přesilové hry?
Přijmu jakoukoliv roli, na kterou budu mít. Není to o tom, že bych si šel v hokeji cokoliv dokazovat, na to už je myslím hodně pozdě. Je to o tom, že mám nějaký cíl ve svém životě a ten je jasný: vyhrát někdy s Litvínovem extraligový titul. A udělám pro to maximum, i kdybych měl hrát jedno střídání za zápas nebo nastupovat na přesilovky. A nebo nehrát vůbec a jenom s týmem trénovat. Podrobím se všemu, mám prostě srdeční, citový vztah k tomuto klubu a udělám vše proto, aby se to povedlo.
Trenérská výpomoc na lavičce Litvínova vás neláká?
I to je varianta, ale proč si dávat do hlavy něco jiného, když mám vše nasměrováno nějak jinak. Musím jít za cílem, krok po kroku. Připravím se na tuhle sezonu a uvidím, zda to zdravotně a herně zvládnu. Ukáže to jenom čas.
Při svém odchodu z politické scény jste prohlásil, že odcházíte do čistého, sportovního prostředí. Jste o tom opravdu přesvědčen?
Evidentně jsem s tím spoustu lidí pobavil. Ten kdo mě zná, tak určitě ví, jak jsem vše myslel. Přicházím do hokejového prostředí, a to, že se dějí nějaké záležitosti především v oblasti fotbalu, samozřejmě vnímám. Rozhodně jsem se v poslední době nesetkal s žádnými extrémními či problémovými záležitostmi v hokeji. Takto jsem se na to koukal a všichni rozumní lidé to tak musí brát. Hokej rozhodně považuji za čisté prostředí.
Jak se díváte například na nejvyšší představitele českého fotbalu? Vadí vám, že je místopředsedou fotbalové asociace Roman Berbr, který se netají tím, že byl členem komunistické Státní bezpečnosti?
Určitě to příliš nepřispívá k čistému jménu fotbalu, ale volba je o hlasování a on potřebné hlasy dostal. Všichni to proto musíme respektovat. Pak je to také o práci a jen čas ukáže, co vše tam odvede a jak vůbec bude spolupracovat v rámci celého vedení. To dnes nemůžeme hodnotit, můžeme hodnotit jen minulost tohoto člověka, můžeme hodnotit, že se o fotbalu hodně mluví v souvislostech s korupcí. Zatím jsem neviděl, aby se něco konkrétně prokázalo, zda něco je nebo není pravda.
Dal jste politice navždy sbohem, nebo nevylučujete podobný návrat jako k hokeji?
Člověk by nikdy neměl říkat nikdy. Momentálně se potřebuji věnovat hokeji, chci se k němu vrátit. Je to něco, co prostě miluju, a chci se mu věnovat co nejvíce naplno. Co bude v budoucnu, to teprve uvidíme. Jestli budu dělat trenéra nebo něco jiného, to je v tuhle chvíli pouze spekulace.
