Zlínský kanonýr: "Leško, chcípni!" To se mi zdá přestřelené

Zlínští hokejisté odvrátili v šestém finále plzeňský mečbol. Jakékoliv zaváhání by je přitom odsoudilo do role diváků, kteří by museli přihlížet domácím oslavám. S velkým tlakem se však dokázali vyrovnat a po vítězství na ledě Indiánů se mohou těšit na rozhodující sedmý duel, ve kterém se rozhodne o držiteli titulu. "My už jsme dostali program ohledně předávání poháru a medailí za druhé místo, to nás také motivovalo," popsal zvláštní motivaci Petr Leška.

Vývoj utkání z počátku napovídal spíše skutečnosti, že se kapitán Martin Straka dočká svého prvního titulu. Už v jedenácté minutě se trefil Johnson a Indiáni byli v tu dobu na koni. Úvod druhé třetiny ale překopal veškeré předpoklady. Slepenými góly otočili Valaši zápas a vedení již nepustili. "Paradoxně jsem si říkal, že bychom to mohli zvládnout, když jsme inkasovali první branku. V předchozích zápasech jsme se totiž trefili my a pak prohráli. Spíš jsem si to ale říkal proto, abych se uklidnil. Ty dva slepené góly dostaly soupeře psychicky dolů," říkal spokojeně po zápase Leška.

Domácí prostředí nebere Leška v play-off jako výhodu. "Doma je vždycky velká motivace uspět, každý to chce před diváky zvládnout a nezklamat. Nervy pracují, to je jasné," vysvětluje svůj názor zlínský útočník. "Je to super pocit. Myslím si, že všichni věřili, že to Plzeň ukončí. Stejně tak se čekalo, že doma pátý zápas zvládneme. My jsme to nyní dokázali, jsme rádi, že se ta sezona protáhne. Hlavně kvůli fanouškům, kteří si ještě užijí jedno domácí utkání," dodal s úlevou po šestém utkání.

Během zápasu bylo slyšet na vyhlášeného nahrávače shluk různých nadávek, kterými ho častovalo západočeské publikum. "Nerad bych to dramatizoval," odmítal se zprvu bavit o plzeňské atmosféře Leška. "Lidé ale místo povzbuzování svého týmu nadávají. Pak si za to všichni zatleskají, to mi přijde trochu ujeté. Když fandí svému týmu, je ta atmosféra fantastická, tohle to ale trochu kazí. Leško, chcípni, už mi přijde přestřelené," nechápal útoky proti své osobě.

Rozdílovým článkem může být v sedmém utkání pozice gólmana. Zlínský Jakub Sedláček si snaží nepřipouštět důležitost své osoby. "Kdybych to tak bral, tak se z toho... Zní to jako klišé, ale budu to brát jako normální den a hlavně si to užít," řekl nekompromisně ke své roli mladý gólman. Často se na zimních stadionech nevidí, aby si gólman chránil prostor před bránou. V pátečním zápase dokonce třiadvacetiletý gólman Valachů obdržel dvouminutový trest za nedovolený zákrok. "Mám za úkol to čistit a pomáhat bekům. Ondra Kratěna je natolik zkušený, že když to přišlo, tak tam spadl sám, rozhodčí to sežral," nebral si servítky po zápase Sedláček.

Poslední zápas se někdy rovná spíše loterii, než objektivnímu měření sil. To potvrzuje i zlínský brankář. "Někdy je to otázka náhody a štěstí. Teď už to ale nerozhoduje. Je poslední zápas sezony a buď to vyjde, nebo ne," uvedl na závěr Sedláček.