Nováček KHL
Nebýt za komika, přál si Netík. S Popradem Rusko udivil

Byla to pořádná cesta do neznáma, krok do říše nejistoty. Když hokejový útočník Tomáš Netík podepisoval před sezonou smlouvu v popradském Lvu, nováčkovi kontinentální ligy, příliš netušil, do čeho jde. Teď si své rozhodnutí nemůže vynachválit. "Když se na to teď podívám zpětně, myslím si, že všichni lidé, co na tom dělají, mají být na co hrdí," říká v rozhovoru pro TÝDEN.CZ forvard, který míří na hostování do švédského Växjö a po sezoně by se rád do Popradu vrátil.

Spokojenost. Ten pocit z tváře Tomáše Netíka vyzařuje na všechny strany. V popradském Lvu se stal jedním z klíčových hráčů, a až se vrátí z hostování ve švédském Växjö, kam ho tým uvolnil vzhledem k nyní už mizivé šanci na účast v play-off KHL, rád by ve městě pod Tatrami prodloužil smlouvu. "Říkal jsem si, že s tak fantastickou atmosférou jsem se snad setkal jenom na Spartě, a to že bylo výjimečné," říká pohodové náladě v kabině.

Ještě před sezonou přitom nikdo nevěděl, zda premiérové vystoupení Lva v KHL neskončí fiaskem. Tým, který ve srovnání s bohatými ruskými kluby disponoval hodně omezeným rozpočtem a soupisku skládal z hráčů, kteří byli zrovna k dispozici, si ale v Rusku rychle vydobyl respekt a pobláznil fanoušky nejen pod Tatrami.

Na začátku projektu Lva byla spousta nejistoty. Vy sám jste se přesto po angažmá v CSKA Moskva rozhodl zamířit do Popradu. Jak po několika měsících premiéru týmu v KHL hodnotíte?

Ten projekt byl nejdříve neúspěšný, realizovat se ho podařilo až loni. Sám jsem mluvil s generálním manažerem, ten mně představil své vize a já potom uvěřil, že to bude fungovat. Ze sportovního hlediska to pro mě byla především obrovská výzva. To, že vzniká úplně nový klub v takhle kvalitní soutěži, je naprosto ojedinělé. Když se na to teď podívám zpětně, myslím si, že všichni lidé, co na tom dělají, mají být na co hrdí. V podmínkách, ve kterých vše vznikalo, s finančními možnostmi, které jsou výrazně odlišné od bohatých klubů KHL, se podařilo poskládat kvalitní kádr, který může bojovat o play-off.

Napadlo vás, že budete s úplně novým klubem bojovat o play-off?

Vůbec jsem nevěděl. Říkal jsem si, jak to asi bude vypadat. Tyjo, třeba budeme dostávat 7:1 nebo 7:2 a budeme za komiky. To byla ta katastrofická verze. Pak jsme dvakrát sice prohráli, ale hodně těsně. V tu chvíli jsem si uvědomil, že s těmi ruskými kluby můžeme úplně normálně hrát. Pak jsme vyhráli v Kazani, Ufu jsme trápili do poslední minuty. Tohle jsou věci, které jsou strašně příjemné, které vás posilují a utvrzují v tom, že to děláte dobře.

V Rusku máte spoustu známých hráčů. Jak oni vnímají Lva?

S Rusy se o tom tolik nebavím, spíše s kluky z Česka. Ale třeba právě Jakub Klepiš z Ufy mi říkal, že si myslel, že budeme mít pět šest vítězství za sezonu, a že je překvapený, jak neskutečně hrajeme. Jak jsem říkal, Ufu jsme pořádně potrápili, v Kazani vyhráli. Před sezonou by nikoho nenapadlo, že poskládáte tým z Čechů a Slováků a takovéhle kluby budete trápit, že třeba porazíte Kazaň, kde hraje Morozov a další takoví kluci. Kromě dvou tří zápasů, které jsme výrazně nezvládli, hrajeme vyrovnaný hokej.

Jak říkáte, tým je složený převážně z Čechů a Slováků, jaká se v Popradu sešla parta?

Nemůžu než pořád opakovat, že skvělá. Třeba i kluci ze Švédska nebo Američani zapadli do týmu skvěle. Říkal jsem si, že s takovou atmosférou jsem se snad setkal jenom na Spartě, a to že bylo výjimečné. Co se týče lidských a vztahových věcí, tak ta kabina funguje výborně, a to je strašně důležité, protože bez toho bychom neměli šanci. Sázíme na týmové pojetí, to podle mě Rusům trochu chybí. U nás to ale je a doháníme tím věci, ve kterých jsou oni zase lepší.

V klubu je vás většina Čechů, přitom hrajete na Slovensku ruskou KHL. Jak na vás tyto paradoxy působí?

Hodně cestujeme, takže to odlišné prostředí nějak vnímám. Jinak se zde ale cítím skoro jako doma. Je tu domácí jazyk, všechno podobné Česku. Je to ale takový zvláštní projekt, myslím, že nemá moc obdoby.

Jak vás přijali fanoušci v Popradu? Hodně se mluvilo o tom, že skalní příznivci zdejšího extraligového týmu Lva podporovat nebudou. Nebylo jasné, zda si zcela nově vytvořený klub nalezne příznivce?

Všechno bylo velká neznámá - jak budou reagovat lidi, jak bude fungovat tým. I když máte spoustu peněz, není snadné poskládat mužstvo tak, aby fungovalo hned první rok. Tady těch peněz ani navíc tolik nebylo. S fanoušky to bylo stejné, nikdo nevěděl, jak se budou chovat, jestli nás přijmou, řeknou si, že je tady nový tým, tak mu budou fandit. Museli jsme si je nějak získat a musím říct, že jsou celý rok fantastičtí. Když tu není vyprodáno, tak k tomu chybí třeba 300 lidí. Ti fanoušci na nás chodí celou sezonu, jsem z toho příjemně překvapený, jak nám ti lidi pomáhají.

Poslední dobou se spekuluje o tom, že by se mohl Lev přestěhovat do Prahy. Jak se na tuto možnost čistě teoreticky díváte?

Tohle jsou věci, nad kterými může sportovec nějak přemýšlet, něco si myslet, ale nemá to cenu, protože to nijak neovlivní. Na jednu stranu by to třeba byla škoda, zázemí, lidi, všechno je tady fajn. Nám klukům se tady líbí a je další otázka, jak by to přijali v Praze. Sám jsem Pražák a vím, jak velký je tam boj o fanouška, co všechno třeba dělá Sparta, aby získala příznivce. A je otázka, kdyby tam vznikl nový klub, jestli by ty fanoušky získal. Těžko říct.