Pro hokejové kardiaky byl tenhle zápas hodně rizikovým zážitkem. Pražský Lev se ve třetí finálové bitvě natahoval po druhém vítězství nad Magnitogorskem, když ruský soupeř 78 vteřin před koncem třetí části vyrovnal. Zmar, který projel zaskočenou arénou, by se dal porcovat. Za chvíli ale byla po trefě Azeveda infarktová radost zpátky. "Byl to jednoznačně náš nejlepší zápas ve finále KHL," neváhal trenér Lva Kari Jalonen.
Na hřišti byl se svými 170 cm nejmenším hráčem, přehlédnout ho ale nešlo. Kanadský forvard Justin Azevedo vstřelil dva ze tří gólů Lva, klíčová byla především jeho druhá trefa, která vrátila pražskému klubu 24 vteřin před koncem třetí části vedení.
"Mikko (Mäenpää) se výborně protáhl po levé straně a poslal mi puk před branku. Moc místa tam sice už nebylo, ale dostal jsem se před obránce a v pádu se mně podařilo zvednout kotouč pod víko, což brankář nečekal," popsal okamžik, který z něho udělal hrdinu úterního večera, vysmátý Azevedo.
Jak Lvi přiznali, v tuhle trefu už příliš nevěřili. "Když dostanete takový gól, minutu a půl před koncem, tak už si moc nemyslíte, že byste mohli dát další branku. Spíš se soustředíte na prodloužení. Díkybohu to tam ale kluci výborně udělali a ještě dali gól, takže byla obrovská radost," prohlásil Jiří Sekáč, autor první branky Lva. "Počítal jsem s tím, že se bude prodlužovat," přiznal i kapitán Jiří Novotný.
Diváci? Neuvěřitelní
Vysočanskou arénou v tu chvíli projel záblesk obrovské radosti. Přes 16 tisíc diváků nadšeně tleskalo a korunovalo kulisu, která celý zápas šperkovala. "Neuvěřitelné," vyhrkl emocemi pohlcený Azevedo na adresu fanoušků.
"Už jsem tady hrál několikrát, ale klobouk dolů. Tohle byla nejlepší atmosféra, kterou zde zatím diváci předvedli. My jsme jim za to dali ten hokej, co chtějí vidět. Sice trošku s nervíčkama, ale hlavně, že jsme vyhráli," dodal Novotný.
Lev si mohl přitom zajistit slušný náskok už daleko dřív, po většinu zápasu byl aktivnější a gólmana Košečkina vytrvale ostřeloval. Spoustě šancí přitom k přehoupnutí se do gólové reality chybělo jen pár centimetrů.
"Byl to jednoznačně náš nejlepší zápas ve finále KHL," neváhal trenér Lva Kari Jalonen. "Hráli jsme prakticky bez chyb a přesto, že oni jsou na tom ofenzivně velice dobře, tak jsme nefaulovali. To se potom hodně podepíše na celkovém výkonu," souhlasil forvard Sekáč.
"Odehráli jsme naše zatím nejlepší utkání. Po většinu zápasu jsme byli lepším týmem, v závěru jsme se ale ještě museli bát o výsledek. Díkybohu to ale dobře dopadlo a už jsme nemuseli hrát prodloužení," těšil ze z povedené týmové hry Azevedo.
Kovář: Prostě byli lepší
Před kvalitou Lva smekl i Jan Kovář, který v dresu Magnitogorsku spolu s útočníky Mozjakinem a Zaripovem dělal domácí defenzivě pořádné problémy. Po ataku gólmana Vehanena navíc skončil za ohlušujícího pískotu fanoušků na trestné lavici.
"Je to velká škoda, ale pořád je to 1:2. Musíme být ještě lepší a dokázat tu vyhrát. Lev většinu času dominoval, hráli výborně. My jsme toho moc neměli, prostě byli dneska lepší," uznal Kovář. "Já si hraju svoje a o něj se moc nestarám. On šel první do mě, já jsem do něj trošku strčil, on tam sebou hodil. Měl na to právo, je chráněný. Z mé strany to byla taková kravina," dodal pak ke strkanici s Vehanenem.
Lev, který vede v sérii 2:1, může výhodu vítězného mečbolu na domácím ledě vybojovat už ve čtvrtek. Kromě lákavého poháru Jurije Gagarina mají jeho hráči navíc ještě jednu motivaci k co nejrychlejšímu ukončení finále.
"S tím vousem jsem se nesžil a budu rád, když ho co nejdřív zkrátím. A myslím, že úplně stejně jsou na tom i ostatní kluci v kabině," zmínil Novotný rituál, který proměnil lví partu v komando zarostlých zálesáků.
