Měl být další výraznou posilou české hokejové armády válčící ve slavné NHL, místo toho se stal nechtěným náhradníkem, který z bojů o hokejový ráj raději odešel. Roman Červenka si dokonale podmanil Rusko, kanadsko-americká liga jej ale nepřijala. Co stojí za černou kaňkou nadějně vyhlížející story sedmadvacetiletého forvarda?
Vysedával na střídačce, potom na tribuně. Místo toho, aby táhl ofenzivu Flames, popíjel otráveně v hledišti kolu. Netušil, kdy dostane další šanci, ani to, jestli ji ještě vůbec dostane. Elitního forvarda Romana Červenku tenhle stereotyp omrzel a rozhodl se svůj boj o NHL vzdát. A vrátit se do Ruska, kam ho nalákala luxusní nabídka bohatého Petrohradu.
Sám Červenka připouští, že chvíle zmaru v Calgary má dodnes v hlavě. A po téhle zkušenosti považuje svou zámořskou kariéru s největší pravděpodobností za uzavřenou story. On-line deník TÝDEN.CZ se zamýšlí nad tím, proč to v NHL elitnímu forvardovi neklaplo.
Výluka nabourala pořádky. Za normálních okolností by čekal Červenku před sezonou v Calgary klasický přípravný kemp, kde by mohl poznat nové prostředí, spoluhráče, herní styl Flames. A především trenéři by si tam mohli zvyknout na specifika Červenkovy hry a poznat faktory, které český forvard k hokejové pohodě potřebuje.
Jenže zámořská stávka předsezonní rutinu překopala. Po skončení výluky uspořádaly kluby pouze bleskovou seznamku a jelo se naostro. Červenkovu adaptaci navíc narušila i krevní sraženina v noze, kvůli které propásl začátek ligy. Dlouho připravovaný přestup do NHL tak nakonec proběhl hodně hekticky a to Červenkovi evidentně nesedlo.
Bez nálepky draftu. Drtivou většinu talentů si zámořské kluby podchytí už v útlém věku a práva na ně získají při tradičním draftu. O takové hráče se pak neustále zajímají, sledují jejich vývoj, snaží se zajistit trvalý růst jejich schopností. A zároveň jim dávají šanci prosadit se.
"Když si kluby vyberou někoho v draftu, a především v prvních kolech, je pro ně otázkou prestiže dokázat, že se nespletly," přiznal TÝDNU i talentovaný forvard Tomáš Hertl, kterého se snaží do NHL nalákat San Jose.
Červenka ale draftem nikdy neprošel, etapa zámořské výchovy mladých ho totálně minula a do ligy se dostal až v sedmadvaceti letech. I proto bylo možná pro Calgary snazší zlomit nad ním hokejku a nechat ho při zápasech vysedávat.
Angličtina. Červenka věděl, že jazyková výbava nepatří mezi jeho silné stránky. Vyleštit matnou karosérii své jazykové mašiny ale nezvládl. V zámoří se sice jakžtakž domluvil, často za něj ale musel překládat parťák Jiří Hudler.
Ve chvílích, kdy se bývalému hráči Omsku nedařilo, mu jeho komunikační nedostatky určitě nepomohly. Možná by tehdy zabrala zevrubnější a bezprostřední promluva s koučem Hartleym a dalšími lidmi z vedení, to by ale musel Červenka jazyk svých šéfů ovládat daleko lépe.
Kouč Bob Hartley. Asi klíčový faktor v neúspěšném příběhu Červenkova dobývání zámoří. Dvaapadesátiletý Kanaďan nejprve pořád opakoval, jak moc o českého útočníka stojí a jak se těší na jeho příchod do Calgary. Jenže všechno asi bylo trochu jinak.
"Když jsem podepsal smlouvu, telefonoval mi do Česka a vyprávěl mi, jaký jsem neskutečný hráč. A v Calgary si mě po pár zápasech zavolal a říkal, že neví, kdo jsem," prozradil Červenka v rozhovoru pro deník Sport.
Jisté je, že trenér Flames pro Červenku příliš pochopení neměl. Místo toho, aby mu dal čas na přivyknutí si novým pořádkům, prokládal jeho začátky nuceným pobytem na tribuně. Když slávistický odchovanec neoslnil, Hartley bleskově zkrátil jeho pobyt na ledě. Tenhle tlak a nedůvěra pak měly většinou jediný výsledek: ještě větší nervozitu, která měnila Červenkův pobyt v Calgary v misi bezvýchodného zmaru.
