Měla to být alespoň malá radostná záplata pro terorismem postižené obyvatele Bostonu. Místo toho se Stanley Cup stěhuje o téměř 1500 kilometrů na západ, do třetího nejlidnatějšího města Spojených států. V Chicagu vypukla velká hokejová oslava, triumf Blackhawks se v někdejší baště československých přistěhovalců bude slavit ještě hodně dlouho.
Byl to velice tvrdý boj, Boston ještě dvě minuty před koncem třetí třetiny vedl 2:1. Poté přišly dva zásahy během 17 sekund a karty se úplně obrátily. Drsný konec těžko vstřebával i jednačtyřicetiletý Jaromír Jágr.
Nečekaný úspěch odstartoval obrovskou vlnu nadšení. Na brankáře Coreyho Crawforda se během chvíle sesypali všichni jeho spoluhráči.
Po konečném hvizdu nikdo ve žlutočerných barvách nevěřil, že sezona končí tak rychle, bez úspěchu. V šoku byly i místní pohledné ice girls, pro které také skončila sezona.
Sláva vítězům, čest poraženým. Slovenský národ ve finále reprezentovali chicagští Marián Hossa a Michal Handzuš (na snímku), kteří po posledním utkání utěšovali bostonského kapitána Zdena Cháru.
Finále nepostrádalo i další příběhy, například ten brankářský. Někdejší náhradníci, kteří kryli záda týmovým jedničkám při předchozích vítězstvích ve Stanley Cupu, vyrostli ve velké opory. Více štěstí měl tentokrát chicagský Corey Crawford, který předčil Fina Tuukku Raska z Bostonu.
Ještě před předáním poháru se rozjely oslavy. Útočník Patrick Sharp neopomněl hrstku fanoušků, kteří dorazili až do bostonské haly TD Garden.
Příznivci "Jestřábů" byli v Bostonu v jasné menšině, přesto neopomněli na přípravu několika transparentů.
Předání poháru předcházelo zvolení nejužitečnějšího hráče play-off. Ačkoliv produktivitu vyřazovacích bojů ovládl Čech David Krejčí, Conn Smythe Trophy převzal chicagský forvard Patrick Kane, lídr kanadského bodování vítězného týmu.
Poté už přišel na řadu slavnostní akt. Bodyguardi přinesli na ledovou plochu pohár, kteří kapitáni vítězných celků zvedají nad hlavu už od roku 1926. Podruhé za tři roky jej z rukou komisionáře NHL Garryho Bettmana převzal pětadvacetiletý Kanaďan Jonathan Toews.
Tou dobou už s podobnými ručně vyrobenými replikami slavili v ulicích Chicaga také fanoušci Blackhawks.
Hned jako druhý převzal pohár šestatřicetiletý Slovák Michal Handzuš, později se dostalo i na dva české zástupce. Poprvé v kariéře si tak mohl sáhnout na Stanley Cup obránce Michal Rozsíval.
Stejně tak se na polaskání se stříbrnou trofejí těšil i útočník Michael Frolík, který byl na ledě při vítězné trefě v šestém finálovém duelu.
Následovalo kroužení jednotlivých hráčů po ledě prořídlé haly i společné focení. Mnoho hráčů pamatuje i tři roky staré oslavy zisku Stanley Cupu.
Oslavy se poté přesunuly do útrob bostonské TD Garden. Alkohol tekl proudem a mísa na vrcholu prastarého poháru často posloužila jako nezvyklá sklenka pro šampaňské.
Indiáni v centru Chicaga nebo chorobomyslný rej? Možná obojí! Fanoušci Blackhawks ztratili po triumfu místních hokejistů zábrany a začali slavit přímo ve městě.
Mnoho z nich čekalo až do pozdních hodin na přílet vítězných hokejistů. "Pro celé město to je něco fantastického a každý tady je na ně pyšný," řekl jeden z příznivců. "Jak se cítím? Přece fantasticky, když Hawks vyhráli Stanley Cup," ječela fanynka. "Bůh ochraňuj Chicago," prohlásil další z nadšených fandů.
Hokejisty přivítali na letišti v Chicagu vítěznou vodní slavobránou. Hokejisté poté zamířili do vyhlášené místní restaurace Harry Caray´s v Rosemontu. Nechyběly písně jako "Boys are back in town" od Thin Lizzy, notoricky známá "We are the champions" od Queen, ale rovněž hit "Chelsea Dagger" (The Fratellis), který slýchají fanoušci v domácí hale United Center po každém gólu Blackhawks.
