Hokejisté Nashvillu prožívají po skončení snu o zisku Stanleyova poháru obrovské zklamání. Podobně jako každý poražený finalista. Teprve druhá prohra (0:2) z jedenácti domácích utkání během letošního play off přišla v nejméně vhodnou chvíli a místo Predators se raduje Pittsburgh. Nashville však může pocit zmaru po sezoně, která byla i tak historicky nejúspěšnější v klubové historii, vstřebávat o trochu lépe s ohledem na slibné vyhlídky do budoucna.
Rozčarování, ale i hrdost, že městu country dopřáli od vstupu do NHL v roce 1998 vůbec první finálovou sérii, v níž byli dvě výhry od triumfu, se po šestém duelu mísily v kabině Predátorů. "Právě teď je každý skutečně obrovsky zklamaný. Jsem však samozřejmě i pyšný na tento tým a způsob, jakým jsme po celý rok pracovali. Jsem hrdý, že jsem toho mohl být součástí," prohlásil švýcarský zadák Roman Josi.
"Je to pocit naprosté prázdnoty. Člověk před zápasem ani během něj nepřemýšlí nad tím, že by to mohlo skončit. Věří, ale najednou je po závěrečné siréně po sezoně," litoval finský gólman Pekka Rinne.
Lekce do budoucna
Predators věří, že i bolestivá zkušenost jim může být ku prospěchu do dalších sezon. A pomoci jim až na samý vrchol. "Myslím, že jsme se jako celá parta naučili mnoho dobrých věcí. O tom, jak hrát, jak fungovat jako jeden tým, jak důvěřovat jeden druhému," všiml si kapitán mužstva Mike Fisher.
"Domnívám se, že z toho, co máme za sebou, si můžeme odnést výhradně jenom pozitiva. Samozřejmě, že je tu ohromné zklamání. Prohrávat není nikdy snadné. Ale hodně jsme se toho naučili. A je jasné, že spoustu těch lekcí si kluci vezmou s sebou i do příštích sezon," doplnil sedmatřicetiletý Fisher, který zatím neví, zda u toho bude i on osobně, neboť mu končí smlouva.
Nashville postupem do finále udělal další postupný krok vzhůru. Pět sezon od vstupu do soutěže koukal na play off z povzdálí, následně do něj v pěti ze šesti odehraných sezon postoupil, ale loučil se hned v prvním kole. Až v sezoně 2010/11 přišla první úspěšně zvládnutá série. Maximem však zůstávalo druhé kolo. Letos ale vyhráli Predators tři série po sobě, stejně jako ve své dosavadní historii dohromady.
Chybělo 120 minut
Důležitým předpokladem pro další úspěšné roky může být jádro mladých ofenzivních opor, jako jsou například Kevin Fiala (20 let), Filip Forsberg (22), Viktor Arvidsson či Ryan Johansen (oba 24). Současné zklamání to neotupí, ale prostor na nápravu mužstvo má. "Bude nějakou dobu trvat, než tohle vstřebáme, ale zároveň víme, že nová sezona není daleko. A chceme, aby něco takhle mimořádného a vzrušujícího pokračovalo dál. Je potřeba zůstat pozitivní," zdůraznil Forsberg.
O světlé budoucnosti je přesvědčený i zkušený bek P. K. Subban, který má za sebou první sezonu v klubu po překvapivé výměně z Montrealu. "Když sníte o Stanley Cupu a každý z nás má ten sen asi tak milionkrát v životě, je to hrozné, když jste pak tak blízko... Jen dva zápasy, dvě výhry, 120 minut hokeje. Ale máme mladý tým. A ukázali jsme, že umíme vyhrávat. Věřme, že další pocity, které budeme prožívat, budou při zvedání Stanley Cupu nad hlavu, až se staneme šampiony," uvedl Subban.
