Očima Jakuba Kvasničky
O Neumannové a mrtvém jelenovi

Kateřina Neumannová má v současné době u většiny Čechů vybitý kredit. Cestu za jakousi personální očistou zahájila dopisem, který rozeslala médiím.

Chce vyvolat diskusi. Ten dluh ji fakt mrzí. Uvědomuje si některé chyby. Jenže většinu z nich neudělala ona (fakt). Ale ti před ní. A taky za to mohou (ne)smlouvy s Libercem. Organizační výbor pak musel platit dostavbu sportovišť místo města. Hlavně aby se to vyřešilo. Je potřeba to vyřešit. Vyvolat tu diskusi.

To píše Neumannová, která se právě vrátila z Neptunu... Liberecký šampionát táhne dvousetmilionový dluh do soudních pekel, vláda definitivně odmítla jakoukoli finanční participaci, mistrovství čeká jen temno a temno - a Neumannová najednou "chce vyvolat diskusi".

Je to asi stejné, jako kdyby čtyři pytláci stáli nad mrtvým zmasakrovaným jelenem a po zatraceně dlouhé době jeden z nich poznamenal: "Víte, kluci, je mi ho docela líto. Podle mě bychom měli vyvolat diskusi o tom, že jsme ho neměli střílet. Mrzí nás to, jelene."

Na druhou stranu je docela sympatické, že Neumannová konečně nějak zareagovala, ozvala se, snaží se. Ona prostě musí. Občas sice dala rozhovor nějakému médiu, ale po šampionátu zalezla do hluboké verbální nory a moc se jí nechtělo ven. Což jen štosovalo zlost veřejnosti.

Je jasné, že teď má za sebou lidi, kteří jí pomáhají s mediální "očistou". Lidi, kteří s ní sdílejí cestu znovunalezení popularity. Ten dopis, který poslala médiím, je pravděpodobně jen začátek (nic moc začátek). Začátek "komunikace".

Stačí umět číst mezi řádky, což v Česku patří mezi priority úplné gramotnosti: Neumannová nastartovala svou manažerskou kariéru a rozhodně ji nechce končit. Teď se jen musí dostat z libereckého temného stínu.

A pak? Třeba takové šéfovské křesílko na Českém olympijském výboru by přece docela hezky hřálo, ne? Tak sorry, jelene.