Očima Jakuba Kvasničky
Jak "hloupí" čeští politici zničí poker

Martin Staszko, pokerový superman, dostane od třinecké radnice medaili. Logicky. Vždyť všichni mají toho skromného chlápka ve flanelce, v níž na Main Eventu vyhrál 98 milionů korun, moc rádi. Nad skvělou hrou jménem poker, která je teď díky třineckému démonovi tolik trendy, se přitom snáší odér české politické hlouposti.

Je to bomba. Klidný a skromný génius Staszko symbolizuje prolomení všech bariér, které poker směrem k veřejnosti měl - je mediálně neskutečně rozjetý a v hospodách se najednou nemluví o blížící se fotbalové baráži Česko - Černá Hora, ale o tom supermanovi s kartami.

Tahle země poker dlouhodobě miluje, bylo jen otázkou času, kdy se konečně dostane do sportovně-společenského mainstreamu. Prvním náznakem byly výhry Jana Škampy (na velkém turnaji European Poker Tour v Praze vyhrál 17 milionů korun) či Martina Hrubého (na jiném turnaji této série získal 11,5 milionu).

Jedna bariéra však zůstává. Respektive přibude. Politická.

Od 1. ledna 2012 vstoupí v platnost trapný paskvil jménem Novela loterijního zákona, který v září schválili čeští zákonodárci. Tenhle nenápadně jedovatý nesmysl je dokonalým příkladem absolutní frašky, v níž se míchá laická neznalost a mocný lobbing tuzemských sázkových kanceláří, který možná přinesl velice příjemné nabobtnání kapes nejednoho hlasujícího.

Novela dělá z pokeru HAZARDNÍ HRU na úrovni rulety, forbesů a podobných nesmyslů. Důvod? Hraje se o peníze (jaký sport se o ně v současné době nehraje?) a rozhoduje štěstí, nikoliv umění - to je hlavní argument.

Politikové by si měli pustit záznam hry Martina Staszka, jenž v jedné chvíli Main Eventu snad čtyřicetkrát za sebou zahodil karty, tedy přibližně dvě až tři hodiny čekal na správnou chvíli, kdy udeřit. Jeho hra je rozvážná, přemýšlí u ní, má neuvěřitelný čich.

To je poker. Umění být trpělivý, umění číst hru, umění vycítit správnou chvíli - ať už na dobré karty či na bluff. 

Hráč u forbesu jen mačká tlačítko a čeká na smějící se kašpárky, kteří mu přinesou sekundové hédonické nadšení, zvýšení sázky, zklamání a následné oslovení vedle sedícího kolegy, kterému přišli kašpárci: "Půjčíš mi litr?" A kašpárci pak rok nepřijdou, jen exekuce.

Blbá Novela loterijního zákona zakazuje hrát poker o peníze v klubech, hospodách, bytech, vlastně všude. Trapné. Takže - jen v kasinu.

Nebudete jej moci hrát ani na internetu. Tedy svobodně, bez hranic. A právě tady je nejvíce vidět lobbing českých sázkových kanceláří. Novela přímo útočí proti zahraničním serverům, kde se hrají ty nejlepší turnaje, kde je nejvíce lidí, nejvíce možností, tudíž nejvíce zábavy. České sázkovky udělají svoje vlastní servery pro Čechy, kteří se ocitnou v šikanózní izolaci. Taková pokerová normalizace.

Novelu dokonce žalovala Malta kvůli omezování zahraničních investorů. Podle nedávné zprávy ČT hrozí pokuty až desítky tisíc eur denně. Češi pravděpodobně budou muset novelu nějak přepsat. Jenže Maltě jde hlavně o loterie. Navíc - momentálně se nic neděje a vše platí. Koalice vede válku proti pokeru.

Martin Staszko začínal svůj pokerový sen na zahraničních internetových freerolech (hry zadarmo), přes něž vyhrál svoje první peníze a posouval se dál. Do hry nedal ani korunu ze svého. Jen z toho, co postupně vyhrával. Čechy jeho příběh strašně baví, přitom si neuvědomují, že dle budoucího zákona čtou jen story "gamblera", který měl "kliku".

A který od města Třinec dostane medaili. To je vtipné, ne?