K. O. politickému tenisu

Mám rád tenis. Hodně. I proto mě štve, jak na tom ten český v posledních letech je. V opojném oparu barcelonského finále Davisova poháru se ztrácí dlouhodobé problémy - absence velkých úspěchů a kvalitní mládeže. Europoslanec Edvard Kožušník to chce změnit.

Má vizi, se kterou by rád v únoru usedl do křesla šéfa českého tenisu a nahradil po dvanáctiletém panování Iva Kaderku. Plánuje získat pro svaz více financí, vychovat nové Kodeše či Navrátilové a se "starými" Kodeši a Navrátilovými lépe vycházet.

V honbě za hlasy, které budou při volební valné hromadě rozhodovat, se chlubí prvním úspěchem - pravděpodobně se za něj postaví členové východočeské tenisové obce. V čele s Richardem Neugebauerem, který tak krásně o plánech svého vysněného kandidáta mluví.

Při poslechu telefonní recitační ekvilibristiky východočeského šéfa se už už vidím, jak za pár let sleduji čistě české finále mužské dvouhry na US Open. Zní to všechno ideálně, to přece musí vyjít. Jenže najednou slyším hlasité LUSK a sen je ten tam.

"Můžu si na vás vzít telefon? Že bych se vám do TÝDNE ozval, chci totiž kandidovat do Senátu. Za ODS...," ozývá se z mého mobilu. Najednou vidím před očima úplně jiné obrazy, které se s těmi předešlými, čistě tenisovými, neshodují. A vůbec je nechci vidět.

Když pak na dotaz, zda by podle Neugebauera jeho stranický kolega a europoslanec z Bruselu vše dokázal stíhat, slyším: "Myslím, že ano. Můj spolužák ze školy Tomáš Zatloukal byl europoslancem v minulém období a od něj vím, že to tak náročné na čas není. Dalo by se to zvládat," je už těch politických postaviček v jednom rozhovoru na téma "kdo má šéfovat českému tenisu" na mě až moc.

Edvard Kožušník si rád při svých politických aktivitách hraje se zkratkami KO/OK. Kupříkladu dává "OK! přímé volbě" nebo "OK! volte modře, jezděte zeleně". V opačném případě by rád dal "KO! spolupráci s komunisty", "KO! (koncesionářským) poplatkům" a "KO! byrokracii!".

KO! politickému tenisu. Za mě.