Byl to takový paradoxní pohled na trenéra české fotbalové reprezentace Michala Bílka, jak uvolněně, jen tak mimochodem, říká: "V postup jsem věřil." Na jednu stranu to českému fotbalu srdečně přejete, na druhou prostě nemůžete zapomenout na to, co bylo a jak hrůzná cesta vedla na Euro 2012.
Bílek je vítěz. Jednoznačně. A my gratulujeme. Média do českého trenéra tvrdě šila, on-line deník TÝDEN.CZ nebyl výjimkou. Nebylo to osobní. Jen názor, který podporoval nekompromisní pohled fanoušků, expertů, lidí, co fotbalu rozumějí: česká reprezentace Michala Bílka byla po většinu času, co trenér seděl na lavičce, dost hrozná.
A štreka plná trnů, kterou si řádně poškrábaný Bílek nakonec senzačně až nepředstavitelně našel, pořád nechává mírnou pachuť. Tu už ale pomalu musí potlačit euforie, ne to je moc silné slovo - snad spokojenost z postupu.
Z postupu, z toho nejdůležitějšího. Teleshoppingovou zkratkou: Není to skvělé? Je to skvělé. EuroBílek!
Zapomeňme tedy na to, že většina zápasů fotbalové reprezentace byla lepší než prášky na spaní.
Zapomeňme na to, že si s tím Bílek dlouhou dobu nevěděl rady, že panikařil, kvůli čemuž na hřišti panikařili i hráči.
Zapomeňme na to, že národní tým měl neskutečné štěstí. Že se do baráže dostal hlavně díky nasimulované penaltě v nastaveném čase zápasu ve Skotsku (2:2). Kdyby tenkrát Jan Rezek neupadl jako herec Richard Gere, Skotové by vyhráli a získali důležité body, které by posunuly do baráže právě je.
Zapomeňme na to, že v baráži Češi dostali díky šťastnému losu (vzhledem k možnostem) jednoduchou Černou Horu.
A zapomeňme na to, že i jednoduchá Černá Hora měla velké šance, které by hlavně na Letné mohly způsobit naprosto rozdílnou situaci.
Zapomeňme.
Není však třeba to celé shazovat. Absolutně ne! Protože v baráži, až na nějaké ty nepříjemné příležitosti Černohorců, předvedl tým Michala Bílka velice slušné, zkušené a soustředěné výkony. Hlavně na Letné to od 60. minuty byla bezchybná paráda, vzpomínky na staré časy.
Zapomeňme ale i na to. Bílek splnil úkol. Přichází k čistému stolu. Ten se jmenuje Euro 2012. Až tam se stvoří definitivní obraz, na který už nepůjde jen tak zapomenout.
Protože postup, to je byla jen úspěšná, bolavě-šťastná povinnost.
