Štěpánka Hilgertová seděla po své jízdě na zemi v cílovém prostoru, sledovala televizní obrazovku a čekala. Její jméno svítilo na průběžném prvním místě olympijského závodu kajakářek, ale na startu bylo ještě osm soupeřek. Tři ji předčily a vytoužené medaile se nedočkala. Ve čtyřiačtyřiceti letech (nejspíš) zakončila svou olympijskou kariéru čtvrtým místem.
"Když tahle souvislost o věku a umístění zazní, vadit mi to nebude. Asi je mi ta čtyřka letos souzená," prohlásila v cíli Hilgertová, která navíc závodila se startovním číslem čtyři. Je ráda, že dokázala všem pochybovačům, že na olympiádu patřila. "Občas se někdo zmínil - a těch lidí nebylo málo, co si budeme povídat. Jasně, mohla jsem přivézt medaili, ale je to sport," prohlásila.
V podobné pozici prý byl ve Francii čtyřiatřicetiletý Tony Estanguet, který vyhrál závod kanoistů. "Stal se mi vzorem, protože patří ke starší generaci, i když je pořád o deset let mladší než já. Ale taky byl chudák terčem průpovídek, že není nejlepší, kdo by mohl jet, ale on na to dokázal takhle zareagovat, smekám klobouk," připodobnila k němu svoji situaci v Londýně.
Ve finále zajela Hilgertová svou nejlepší jízdu. Nechybovala, klouzala plynule a rychle. Přesto jí na medaili chybělo 2,29 sekundy. "Dalo se něco nahnat, ale nechala jsem dost sil v semifinále, které jsem nejela optimálně. Je tam trochu zklamání, ale udělala jsem, co bylo v mých silách," uvedla. "Počet kvalitních soupeřek je strašně vysoký. Mohla medaile padnout, ale musela bych jet nadstandard a ostatní by musely kazit," dodala.
Další olympiáda? Už asi ne
Když seděla v cíli, v medaili od začátku nevěřila. Naopak. "Čekala jsem, že to dopadne hůř. Ani na okamžik jsem nevěřila, že by to mohlo vyjít. Když se kouknu před sebe, jsou tam vynikající závodnice a spousta vynikajících je jich i za mnou," upozornila.
Letos se jí příprava povedla. Trénovala v Austrálii, vyhýbala se jí zranění, ale rozbitá nová loď těsně před olympiádou byl problém. Na tom, že Hilgertová nezískala medaili, ale tahle patálie vliv prý neměla. "Nebyla jsem v pohodě před odletem, ale nová loď byla špičková a já jsem si tady na ni zvykla," odmítla výmluvy.
Závodila na své šesté olympiádě, zajela třetí nejlepší výsledek. Ale zážitky má jako ze Sydney, kde získala svoje druhé zlato. I díky tomu, že celou dobu bydlela v olympijské vesnici, potkávala ostatní sportovce a líbil se jí kanál v Lee Valley.
"Je těžkej, ale je krásnej a bylo strašně zábavné na něm jezdit. A diváci byli úžasný. Závodit v takové atmosféře se stává jednou za čtyři roky, navíc minulé dvě olympiády na tuhle atmosférou neměly," poukázala na 12 tisíc bouřlivě povzbuzujících diváků.
Měla odletět v pátek do Prahy, ale nejspíš v Londýně zůstane. "Je to na mně, abych se rozhodla. Chtěla bych fandit, ráda bych se šla podívat na Ondru Synka, na basket, na Kvitovou," řekla. Tenistka však prohrála. "Sakra, měla jsem zamluvený na pozítří lístky," zareagovala Hilgertová.
O své budoucnosti hovořit nechce, žije nyní jen vzpomínkami. "Každá olympiáda byla jiná, některé byly úžasné, některé jsem si zvorala sama. Všechno to do mé kariéry patří, má to tam své místo, jsem za všechny ráda a budu i za tuhle," uvedla. "A že bych šla do rekordů?" usmála se při otázce na olympijské hry v Riu v roce 2016. "Asi ne," usmála se.
