Kolomý jel opatrně, nevěřil, že se vůbec dostane na start

Martin Kolomý byl dvakrát za sebou nejúspěšnějším českým účastníkem slavné dakarské rallye. Letos se v průběhu vytrvalostní soutěže držel i na druhém místě a nakonec byl mezi kamiony pátý. Jet stále na hranici rizika a bojovat o celkové vítězství však ani v budoucnosti neplánuje. I proto, že si stále dobře pamatuje vážnou nehodu, kterou měl před dvěma lety. Odnesl ji totiž poraněným obratlem.

"Já si jedu svoje, svým způsobem. Jestli jede někdo hranu, může. Já ale ne," řekl Kolomý novinářům na tiskové konferenci v Praze. "Letos se ukázalo, jak se to zrychlilo. Je to ale maratonská soutěž a musí se do ní jít s respektem. Nikdy bych neřekl, že závod jedu vyhrát. Je to obrovské štěstí, musí vydržet technika. A výsledek je vždy až na konci," uvedl.

Na možné zranění ale prý už Kolomý nemyslí. "Dobře se to říká, ale když jedete ve špičce, tak jedete hodně rychle. Ale až do cíle nevíte, jak na tom kdo je. Letos jsme ale až do konce, například ve skalách, jeli hodně na hraně. Stačí jedno zatočení a koulíte se dolů. Musíte ale s rozumem," podotkl.

Devětadvacetiletý pilot ale přiznal, že po nehodě v roce 2011 už nevěřil, že se na start Dakaru někdy postaví. "Hodně mi ale pomohli v rehabilitačních ústavech," uvedl Kolomý. Svou situaci také konzultoval s Miroslavem Zapletalem, který měl podobné zranění o rok dříve a nyní už je také zpět za volantem. "Říkal mi, že to mám zkusit. Tak jsem se dohodl a zkusil to. A pak jsem se loni přihlásil na Dakar a bylo z toho sedmé místo," řekl.

V průběhu letošního ročníku soutěže se probojoval na druhé místo, ale poté klesl na třetí a nakonec na pátou pozici. "K tomu, abychom ho udrželi, musí držet technika. My jsme měli určité problémy s elektroinstalací, pak jsem utrhnul řadicí páku. Tím, že první desítka jede v řádech minut, tak vás každé zastavení odsouvá dozadu," uvedl Kolomý, který si pochvaloval zázemí Bonver Dakar projektu.

"Dříve jsem v cíli museli vždy čekat, až naše asistence přijede. Teď dojedeme a už je tam vše nachystané," poukázal na výhodu početnějšího doprovodu. Díky svým výsledkům se dostal i pod tlak přímo v Jižní Americe. "Začaly za mnou chodit ruské televize a novináři, kde jsem se tam vzal, jak dlouho závodím a podobně. Já jsem si to ale nepřipouštěl. Přijel jsem závodit, tak jsem závodil," dodal s úsměvem.