Fotbalové MS
Brazílii tlačí kopačky v útoku, za bídu může i kouč Scolari
18.06.2014 13:00 Analýza
V současné chvíli existuje na světě asi jen málo lidí, kteří jsou pod větším tlakem než brazilští fotbalisté, trenéři a vůbec celý realizační tým. A právě kýžené výkony zatím nejsou v podání "kanárků" bůhvíjak uspokojivé. Navíc, nebýt zásahu sudího Jujčiho Nišimury, možná už by domácí tým pomalu musel myslet na balení kufrů. Co je tedy největší problém ve hře svěřenců trenéra Scolariho?
Ač by to před začátkem turnaje řekl málokdo, největším problémem Brazílie je zatím pravděpodobně právě uznávaný a renomovaný trenér Luis Felipe Scolari. Ale popořádku. V zahajovacím duelu s Chorvatskem začalo vše monstrózně. Když se stadionem rozezněly hlasy tisíců fanoušků Brazílie a samotných hráčů, šel člověku mráz po zádech. Samotná hra už ale takový šlágr nebyl.
Nemastná, neslaná hra se spoustou nepřesností. Až osudový zásah Nišimury vytrhl "kanárkům" obrovský trn z paty. Nevyzpytatelným Chorvatům tím zasadil japonský sudí opravdovou ránu pod pás, se kterou se "kostkovaní" vyrovnávali jen těžko. Celý zápas tím byl samozřejmě ovlivněný, Brazilci najednou oživli, spadla z nich nervozita. Zápas dotáhli a mohli slavit.
Druhý zápas, to už je docela jiný příběh. Největším problémem je totiž rozestavení a nepříliš dobrá volba hráčů do základní jedenáctky, popřípadě jejich role na hřišti. Prvním problémem bylo v zápase číslo jedna nasazení Hulka na kraj hřiště, kde se naprosto utopil. Byl to v podstatě nepochopitelný tah, jelikož hlavní předností tohoto obra je hra tělem, tvrdá střela, solidní práce ve vzduchu, no zkrátka vše, co by měl top útočník mít. Další chyby se opakovali i v dalším zápase s Mexikem, takže je lze ukázat v kontextu tohoto druhého zápasu Brazílie na MS.
V onom duelu totiž zůstal na lavici Hulk a místo něho nastoupil na kraj zálohy (doprava) Ramires. To nebyl dobrý tah. Ramires sice hraje v Chelsea občas na kraji zálohy nebo v dřívějších sezonách tak hrál - především v sezoně, kdy vyhráli "blues" LM - ale tam se nikdy výrazně neosvědčil. Je to klasický defenzivní záložník typu Clauda Makelélého (ohebný, rychlý, neodbytný, skvěle fyzicky připravený, nekomplikující si život zbytečně riskantními přihrávkami, zkrátka ideální defenzivní záložník menšího vzrůstu). Kromě něj byli v záloze další dva defenzivní záložníci: Luiz Gustavo a Paulinho. To už je trošku moc. Bez pravého kraje zálohy s tím, že na hrotu operoval Fred.
Hulk na hrot
Ať si říká kdo chce co chce, brazilská liga zkrátka není srovnatelná s nejlepšími ligami na světě a na to Brazilci v podobě svého hrotového útočníka doplácejí.
Fred ani střídající Jo zkrátka nedosahují takové kvality jako ti nejlepší útočníci dalších předních týmů na MS. Německo má Müllera, Francie Benzemu, Nizozemsko Van Persieho, Itálie Balotelliho a Španělsko Diega Costu. To je obrovský rozdíl, kdyby alespoň jeden z těchto hráčů podobných kvalit hrál na hrotu v dresu kanárků, bylo by to o něčem jiném.
Jo i Fred jsou jistojistě skvělí fotbalisté, ale útočníci té nejvyšší kvality nejsou. Takovým typem by mohl být Hulk, ten ale seděl proti Mexiku jen na lavičce. Ani střídání se Scolarimu moc nepovedla.
Kromě Hulka byl velice nepochopitelný tah nenasazení Williana na kraj zálohy, přesto, že to je v současné době pravděpodobně nejnebezpečnější krajní hráč Brazílie. Letos v Chelsea předváděl skvělé výkony a právě kraje zdobily hru "blues" v podobě Hazarda a Williana/Schürlleho. Brazilec s bujným porostem patřil k nejlepším nahrávačům a sám střílel branky.
A právě na souhře hráčů londýnské Chelsea by mohla být hra Brazilců založena. V bráně se změna nesluší, tam je jasná brankářská jednička v podobě Julia Cesara. Obranná čtveřice by ale změněna být mohla. Na místo Davida Luize by se posunul Dante, který je v Bayernu skutečně výjimečným stoperem se skvělou hrou ve vzduchu, vynikající rozehrávkou a skvělou poziční a taktickou hrou. Dle mého názoru, je to jeden z nejlepších stoperů světa a je velký přepych nechávat ho na lavici.
Záloha podle Mourinha
V defenzivě ale Brazílii bota tolik netlačí. To v záloze, to je jiný příběh. A právě tam by se mohl posunout David Luiz, který je pravděpodobně stejně mnohem platnější jako defenzivní záložník. Má skvělou střelu, rozehru, myšlení a velice rád podporuje útok. K tomu výborná technika i rychlost, zkrátka příklad komplexního středního záložníka. Záda by mu mohl krýt právě zmiňovaný Ramires, který by klasicky čistil prostor vedle něj. Kraje by hráli Neymar zleva, který je skvělý jeden na jednoho, umí odcentrovat, připravit si přes nohu balon na střelu. Na druhé straně by plnil tu samou úlohu Willian, který je na to z Chelsea zvyklý.
Pod hrotem jakožto ofenzivní záložník by tvořil Oscar a tím by se završila osvědčená spolupráce čtveřice záložníků z Chelsea. Na hrotu by rozbíjel a zakončoval skvělý Hulk. Tím by bylo rozestavení dovršeno, které by mohlo být opravdu funkční. Alfa a omega hry jakéhokoliv týmu, tedy záloha (v případě Brazílie složená z pěti hráčů a hned čtyř fotbalistů Chelsea), by byla zvyklá hrát to, co pod Josém Mourihnem. S tím, že Neymar by se přizpůsobil a mohl mít podobnou volnost jako Eden Hazard.
Krom toho v Barceloně nastupoval na tomto postu poměrně často. Toto všechno jsou ovšem jen domněnky a spekulace, to jak naloží se svým kádrem, je pouze v kompetenci jednoho muže a tím je Luis Felipe Scolari. Uvidíme, s jakým plánem přijde v posledním a rozhodujícím zápase proti Kamerunu právě on. Jedno je ale jisté, herní projev Brazílie zatím není oslnivý a hlavně není účinný. A s tím je, s ohledem na jejich nejvyšší vyhlídky, potřeba něco dělat.
Autor Adam Mašek je spolupracovníkem redakce on-line deníku TÝDEN.CZ.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.