Ostrava pro ni byla poslední roky zakletá. Na tradiční Zlaté tretrě hledala oštěpařka Barbora Špotáková marně svou suverenitu, pohodu, kterou jinak vyzařuje. Teď ale tenhle komplex smetla. Postarala se o nový rekord mítinku a jasně porazila i svou tradiční ruskou sokyni Marii Abakumovovou.
Stadion ve Vítkovicích nadšeně tleskal, vyvolával její jméno. Všichni doufali, že ostravské "prokletí" Barbory Špotákové letos konečně padne. A padlo.
Olympijská vítězka z Pekingu se hodem dlouhým 67,78 postarala o nový rekord mítinku a zároveň předvedla svůj nelepší letošní výkon. Suverénně navíc trumfla i mistryni světa Rusku Marii Abakumovovou (64,34), se kterou se o oštěpařský trůn dlouhodobě přetahuje.
Konečně jste prolomila své ostravské neúspěchy. Jak to prožíváte?
To slovo prolomila bych asi raději ani nepoužívala. Prolomit jsem se to pokoušela už loni a předtím a nevyšlo to. Řekla bych, že jsem se teď spíš s Ostravou smířila, vnitřně vyrovnala. Spíš, než že bych něco prolomila, jsem si to letos konečně pořádně užila.
Mítink provázel poměrně silný vítr, nedělalo vám to problém?
Ten vítr byl docela záludný. Třeba u mého nejlepšího pokusu jsem zvedala ruce, čekala, že to půjde až k sedmesáti metrům. Ten oštěp ale najednou zahnul doleva a dolů. Nějaký poryv ho tam tedy asi smetl. Ale nakonec nebylo potřeba tu sedmdesátku hodit, takže si nechám ty metry na další závody.
Pozorujete, že se s přibývajícími závody a před blížící se olympiádou v Londýně vaše výkony citelně zlepšují?
Myslím, že to zlepšení tam ve srovnání s prvními starty určitě je. Hlavně jsem vděčná za to, že jsem udělala rekord mítinku. A k vítězství mi prakticky stačily tři hody. To je hodně důležité.
Suverénně jste porazila i tradiční soupeřku Rusku Marii Abakumovovou. Jak to, že jste byla tak citelně lepší?
Abakumovová se do formy dnes skutečně dostávala trochu pomalu. K vítězství by mně stačily pouze tři hody, takže to byla vcelku pohodová soutěž. Taková, jakou by si každý představoval (smích).
Naposledy jste zde vyhrála v olympijské sezoně 2008. V Pekingu jste pak vybojovala zlato. Honí se vám ta souvislost hlavou?
Přiznám se, že těch indicií je letos už trochu víc. Ale nechci být pověrčivá.
Do Ostravy jste přijela o den dříve. Pomohlo vám to k celkové pohodě, o které dnes mluvíte?
Myslím si, že ano. Byla jsem v klidu a rodinném kruhu, protože mamka pochází od Opavy, takže jsem se vyhnula zdejšímu ruchu a tradičnímu hotelovému dění. S rodinou jsme grilovali, bylo to příjemné. Mamka je z deseti dětí, takže je tu navíc plný stadion tetiček a strýců. Určitě mi to pomohlo.
