Pět účastí ve finále a pět titulů basketbalových šampionek Euroligy. Natália Hejková potvrdila svou roli královny mezi evropskými trenéry basketbalistek a dovedla ZVVZ USK Praha k senzačnímu titulu v nejlepší klubové soutěži na kontinentu. Zlaté medaile sbírá i proto, že na stříbro je alergická.
"Pět účastí ve finále, pět titulů. Pánbůh mě má asi rád. Je pravda, že jsem alergická na stříbro, proto nosím jen zlato. Stříbrné šperky nosit nemohu, proto sbírám jen zlata," řekla novinářům Hejková.
Své trenérské kouzlo ukázala i v USK, kam přišla v roce 2012 a za dva a půl roku dovedla tým k evropskému titulu. Ve finále Pražanky porazily bohatý ruský celek Jekatěrinburg 72:68. "Jsem opravdu šťastná. Sen se stal skutečností. Hráčky do toho daly všechno a byly za to odměněny. Na turnaj jsme vstupovaly jako ty čtvrté vzadu, ale věřily jsme, že můžeme dokázat zázrak, a to se povedlo," radovala se Hejková.
Těšilo ji hlavně to, jak hráčky tvrdě pracovaly v obraně. "V útoku máme ještě na víc, ale co jsme předvedly v obraně, tak to mohou trenéři pouštět svým svěřenkyním jako ukázku, jak se to má dělat," prohlásila jednašedesátiletá trenérka.
Raději USK než Rusko
Triumf s USK je pro ni o to cennější, že v jeho dresu sama sedm let hrála. I proto před rokem odmítla lukrativní nabídku z Ruska a pokračovala v rozdělané práci. "Ještě v lednu bych tomuhle moc nevěřila, ale začala jsem o titulu přemýšlet tak před dvěma měsíci, kdy náš šéf přišel s tím, že se mu zdálo, že vyhrajeme Euroligu," prozradila Hejková.
"Šly jsme krok po kroku, měly jsme velmi těžkou skupinu, postoupily jsme do play off s odřenýma ušima, takže věřit předtím v titul by bylo velmi troufalé. Ale teď před Final Four jsme si věřily," dodala.
Doma už má dva tituly s Ružomberkem a dva se Spartakem Moskva. "Nerada to srovnávám, každý titul byl jiný. Tento byl ale asi nejméně čekaný," připustila trenérka, která v klubech sbírá tituly po dvou. "To je pravda. Ale je to složité, protože titul rovněž znamená, že hráčky začnou být cennější a my nejsme tak bohatý klub jako Jekatěrinburg. Proto bych byla ráda, kdyby tento výkon byl signálem i pro sponzory, že se vyplatí do nás investovat," poznamenala Hejková.
Udržet tým pohromadě
Sama už v prosinci souhlasila, že bude v USK pokračovat minimálně další sezonu. Nyní se snaží o to, aby udržela pohromadě i tým. "To je spíše na vedení. Dnes to z finančního hlediska nikde není růžové. Teď navíc přijdou agenti a budou chtít pro své hráčky o 20 procent větší plat. Ale holky to nedělají kvůli penězům, ale kvůli euforii, kterou dnes mohly prožít," řekla Hejková.
"Každopádně musíme se trochu posílit, protože kádr je úzký. Ale posílením bude už jen to, že se ještě zlepší Alena Hanušová a více šancí dostane Tereza Vyoralová, která hraje dobře v lize," dodala.
Klíčové však bude hlavně udržet hlavní opory Sonju Petrovičovou, Laiu Palauovou a Kiu Vaughnovou, která se stala nejužitečnější hráčkou Final Four. "Kia je tak důležitá, protože hraje nejlepší basketbal v nejdůležitějších chvílích. To ji dělá zlatou hráčkou. Situaci mi ale ulehčuje to, že hrajeme v Praze. Zrovna tyhle holky mají na krku hlavu a ne míč, takže se jim v Praze líbí, jelikož si mohou zajít do divadla, na koncert či výstavu. To hraje velkou roli," dodala Hejková.
Skvělé složení
Triumf basketbalistek ZVVZ USK Praha v Evropské lize je označován za senzaci. Po výsledcích v základní části soutěže jí nesporně je, ale historický úspěch klubu je zároveň výsledkem dlouhodobé a trpělivé práce. 
Hejková si v první řadě před dvěma roky přivedla španělskou rozehrávačku Laiu Palauovou, která se stala duší i mozkem týmu a svým zapálením byla vzorem pro ostatní. K tomu před touto sezonou přišla srbská střelecká hvězda bez hvězdných manýr Sonja Petrovičová. To samé se dá říct o Kie Vaughnové, která pod košem zastínila své slavnější americké kolegyně v týmech soupeřů a po zásluze získala titul nejužitečnější hráčky turnaje.
Ve finále pak sehrála klíčovou roli rozehrávačka Danielle Robinsonová, která ničila soupeře rychlostí, se kterou by mohla konkurovat i sprinterkám. Nemalou úlohu ale sehrály i české reprezentantky. Především pak Jana Veselá, která patří možná k nejvíce nedoceněným hráčkám Evropy. Nejenže znovu skvěle bránila, což je její hlavní zbraň, ale týmu pomohla výrazně i v útoku. A to jak v semifinále s Fenerbahce, tak i ve finále. Mimo jiné proměnila klíčové trestné hody devět vteřin před koncem.
Semifinále vyšlo i Aleně Hanušové, hlavně v defenzivě byla tahounem Ilona Burgrová a střelecky vydařenou sezonu má za sebou také Kateřina Elhotová, i když ve Final Four tolik do hry nezasahovala. Cenné zkušenosti pro budoucnost pak alespoň z lavičky mohly sbírat mladé reprezentantky Lenka Bartáková a Tereza Vyoralová.
Triumf je o to cennější, že už před turnajem tým přišel o jednu z nejlepších českých hráček historie Evu Vítečkovou, která kvůli těhotenství ukončila kariéru. Do turnaje tak šel s velmi úzkým kádrem, přesto si s tím poradil. "Já věděla už delší dobu, že Evža skončí. Tak jsem tým průběžně připravovala na to, jak budeme hrát bez ní. A to i v době, kdy to tým ještě netušil," prozradila Hejková.
Milujeme naši trenérku
Tým to ještě více semklo a na rozdíl od konkurence působil opravdu jako jeden celek, v němž jedna hráčka bojuje za druhou. "Nejdůležitější byla týmová chemie. My jsme skvělý tým, výborně spolu vycházíme a vyhrály jsme to jedna pro druhou," řekla Vaughnová. "Navíc milujeme naši trenérku a chceme vyhrávat i pro ni," dodala.
Nyní bude důležité, jak na nečekaný triumf zareaguje vedení USK, aby se neopakovala situace z roku 2006, kdy po euroligovém prvenství Brna přišlo uspokojení a postupně se trojnásobný finalista začal propadat do průměru.
"Teď samozřejmě řeknu, že toto nehrozí. Chceme dál působit v soutěži jako štika. Nikdy sice nebudeme patřit mezi velkokluby, které budou finančně vévodit lize, ale budeme bojovat a dávat do toho srdce. Teď se snažíme o to, abychom udrželi tým pohromadě, a uvidíme, jak se nám to podaří," řekl manažer Kučera.
