Pošramocený vztah mezi oštěpařkou Barborou Špotákovou a Zlatou tretrou trvá. Světová rekordmanka ani letos v Ostravě nepředvedla optimální výkon. Její 64,78 m dlouhý hod stačil na druhé místo, triumf patřil její hlavní konkurentce Marii Abakumové z Ruska, která poslala oštěp do vzdálenosti 65,81 m. “Musela jsem se k výkonu přemlouvat,“ svěřila se po závodě Špotáková.
V Ostravě se Špotákové nedaří dlouhodobě. Často ji vyvádí z míry příliš bouřlivé publikum, jindy zase nepřátelské počasí. Letos dokonce posunuli pořadatelé závod oštěpařek před hlavní program, aby se mohla olympijská vítězka lépe soustředit. Špotákové ale svazovalo ruce něco jiného, chyběla jí motivace.
Máte za sebou druhý start v sezoně, skončila jste druhá. Jste se svým výkonem spokojená?
Bohužel se pořád necítím jako v závodní sezoně, pořád nemám tu správnou jiskru. Hecování se bylo spíše o přemlouvání vlastního těla, že už jsou závody, že bych se měla snažit. Měla jsem dobrou přípravu, ale pořád mi ještě trvá, než se to tělo převeksluje do závodního tempa. Myslím si, že ještě potřebuji čas, abych dostala jiskru. Tohle jiskru nemá. To jsou odporný, hnusný tréninkový hody. I když ty výsledky nejsou tak špatné. Bohužel Zlatá tretra je vždy v tuto dobu. Ale s druhým místem jsem spokojená. Závody byly pěkné, podmínky taky.
Působila jste nervózně. Opravdu jste byla nejistá?
Vůbec. Bylo to jako kdybych závodila na Julisce. Nevím, je to divné, zatím se do toho závodního tempa nemůžu nějak vpravit.
Není pro vás Zlatá tretra už trochu zakletá?
Je prostě na začátku sezony, tím si to také vysvětluji. Je konec května, ještě před měsícem a několika dny jsme trénovali dvoufázově v Africe. Nemyslím si že je to Zlatou tretrou, ale tím termínem. Kdyby byla v srpnu, možná by to bylo jiné.
Byl pro vás souboj s Ruskou Abakumovou prestižní?
Právě že musím říct, že vůbec. Nevím, dneska mi to bylo nějak jedno. Ale vždycky si říkám, že je zase pěkné, když vyhraje, když takhle nechám někoho vyhrát (smích).
Přeci jen, nesoutěžilo se o medaile, nejednalo se o jeden z vrcholů sezony. Nechyběla vám trochu motivace?
Asi ano. Dřív mě každý závod hecoval, teď už mi bude třicet. Člověk už pak trochu otupí, trochu to tím asi bude. Musím na to najít nějaký klíč.
Jak hodnotil výkon trenér, legendární oštěpař Jan Železný?
Říkal, že to nebylo tak hrozné.
Byla jste ráda, že jste nastupovala už v předprogramu?
Myslím že ano. I když tam byly na dráze rozeseté čtvrtkařky, člověk se mezi ně musí vždycky trefit. Ale ano, ta atmosféra byla přesně akorát, působilo to na mě jako nádherný mítink.
