I prohra může být výhodou, věří deblkanoisté

Bezprostředně po projetí cílem úvodní rozjížďky na mistrovství světa v rychlostní kanoistice v Miláně byli deblkanoisté Jaroslav Radoň a Filip Dvořák zklamaní, že v závěru přišli o první místo. Již o několik minut později však přišli na to, že těsná porážka s Kanaďany Benjaminem Rolphem Russellem a Gabrielem Beauchesne-Sevignym má své klady. Dostali se totiž do papírově nejslabšího semifinále.

"Docela mě závod překvapil a s Filipem jsme z něj měli každý jiné pocity. Celkem jsem se tam 'vyvařil' a v posledních sto metrech už jsem nemohl. I kvůli tomu nás Kanaďané na posledních třiceti metrech přešli, což je škoda. Díky tomu ale máme lehčí semifinále, takže vše špatné je pro něco dobré," řekl Radoň.

Jeho parťák přiznal, že byl po porážce od Kanaďanů zklamaný. Věří ale, že jim nakonec přinese štěstí. "Naše semifinálová jízda je fajn. Jen tam nejsou záchranné lodě," uvedl Dvořák. Měl tím na mysli zástupce z kanoisticky rozvojových zemí. "Když se člověk ohlédne, tak některé lodě jsou ještě na dvoustovce. Třeba v pátek s námi jeli kluci ze Svatého Tomáše," pousmál se Dvořák.

Dobře si však uvědomují, že nesmí soupeře podcenit. "Máme tam dvě rychlé lodě - Uzbeky a Maďary. Se zbytkem se budeme prát," řekl Dvořák.

V minulých závodech jim prý štěstí moc nepřálo. "Naposledy asi před čtyřmi lety v Maďarsku. Od té doby jsme žádné tak snadné semifinále neměli," vzpomínal Dvořák na šampionát v roce 2011, kde si připsali první výraznější úspěchy v seniorské kategorii. "Semifinále určitě nebude zadarmo. Musíme jet výrazně lépe než v rozjížďce. A když štěstí neurazíme, třeba si ho podržíme do finále," uvedl.

Program MS v Itálii je pro Radoně s Dvořákem trochu nezvyklý. Rozjížďky a semifinále se nejedou v jeden den, ale druhé vystoupení je čeká až o 24 hodin později. "Každý den jedna jízda je ideální. Akorát je nepříjemné, že v sobotu jedeme až odpoledne. Den se pak strašně táhne a člověk je nervózní. Lepší by bylo jet hned dopoledne," řekl Radoň, který se svým kolegou získal na MS dvě bronzové medaile a na olympiádě v Londýně skončili pátí.