Nejúspěšnější česká olympionička. Legendární gymnastka. Žena nezdolné vůle. Věra Čáslavská dnes slaví sedmdesáté narozeniny. A přestože se s ní život vůbec nemazlil, je tato výjimečná sportovkyně i v takto pokročilém věku plná elánu a životní energie.
Život jako na horské dráze. Toto přirovnání asi nejlépe vystihuje uplynulých sedmdesát let Věry Čáslavské. Po letní olympiádě v Mexiku v roce 1968 byla na naprostém vrcholu. Jednou z nejuznávanějších sportovkyň planety. Jenže pak přišel strmý pád. Odmítnutí odvolání podpisu manifestu Dva tisíce slov ji na dlouhá léta uvrhlo v nemilost tehdejšího komunistického Československa.
Další vzestup nastal po listopadu 1989, kdy se vrátila na vrchol veřejného života. Jenže ani tentokrát na sebe prudký pád nenechal dlouho čekat. Po rodinné tragedii se uzavřela do sebe a na dlouho se odebrala do ústraní.
Ani to ji však definitivně nezlomilo a ve svých sedmdesáti letech se podle svých slov cítí dobře. "Prožívám opravdu šťastné období. Cítím se spokojená a nezávislá na velkých rozhodnutích, jako jsem měla dřív. Nejsem pod žádným tlakem, že musím něco dokázat a překonat," řekla ČTK Čáslavská. "Opravdu se cítím dobře, ale nemůžu říkat spokojeně, protože kdybych to řekla, tak se v ten moment něco přihodí. Raději preventivně nic nechválím. Ať se to nezboří," dodala.
Vzestup a pád
Cestu na vrchol zahájila "zlatá Věra" na olympijských hrách v Římě v roce 1960. O čtyři roky později očarovala svět na OH v Tokiu a ve skvělých výkonech pokračovala i v roce 1968 v Mexiku. Tyto tři olympijské účasti jí vynesly dohromady neuvěřitelných jedenáct medailí, z toho sedm zlatých. Čtyřikrát se stala mistryní světa, jedenáctkrát ovládla mistrovství Evropy. V roce 1968 navíc vyhrála anketu o nejlepší sportovkyni světa.
Po návratu do vlasti však podepsala manifest Dva tisíce slov a na dlouhá léta byla v nemilosti komunistického režimu. Vrátila se až po sametové revoluci. Působila jako poradkyně prezidenta Václava Havla, věnovala se nadále i sportu a stala se předsedkyní Českého olympijského výboru.
Jenže všechno zhatila rodinná tragédie. Po šarvátce se synem Martinem zemřel její bývalý manžel Josef Odložil. Její syn byl odsouzen ke čtyřem letům vězení, o rok později mu však prezident Havel udělil milost.
Čáslavská ihned po tragickém incidentu propadla depresím a dlouhou dobu byla hospitalizována. "Byla jsem na tom špatně. Naprosto na dně," vzpomíná. V té době už si dokonce plánovala vlastní pohřeb. "Už jsem se viděla, jak vyletím komínem. Nemám ráda pohřby a nechtěla jsem sužovat lidi, kteří mě mají rádi. I hudbu už jsem měla vymyšlenou."
Dnes už je však opět plná životní energie, nadhledu a pozitivní nálady. Symbolem neutichající víry a nezdolné vůle. Vše nejlepší, paní Věro!
