Před necelým rokem se plážová volejbalistka Markéta Sluková alias "Maki" rozešla se svou dlouholetou parťačkou Kristýnou Kolocovou a utvořila nový pár s Barborou Hermannovou. Společně s ní na podzim vykročila za olympijským snem. Do kvalifikace o Rio ovšem naskočily o něco později než ostatní hráčky a bodovou ztrátu na postupové pozice už pravděpodobně nestáhnou. Doufat ještě mohou v postup z kontinentální kvalifikace, ale ta je v plánu až na přelomu června a července. Přesto se v Brazílii na Světovém poháru ukázaly v dobrém světle, když dokázaly odehrát vyrovnané duely s elitou a některé z nich dokonce vyhrát. Nakonec to stačilo na třech turnajích pokaždé na sedmnácté místo.
"Bylo tam teplo a hezky", spokojeně hlásila "Maki" po návratu do Čech. A ani po výsledkové stránce nemohla být dvojice nespokojená. I když ani jednou ze tří pokusů nepřešly přes první kolo play-off, dokázaly si v zápasech proti elitním týmům, že se mohou bez obav měřit s těmi nejlepšími. "Já za sebe můžu říct, že jsem byla z toho mile překvapená. Už na podzim jsme odehrály nějaké otevřené turnaje, kde byly super týmy, ale světová špička zde chyběla. V Brazílii ale už byly úplně všichni, protože se Rio blíží, a každý chce být připravený co nejlépe," dále poznamenala k uhraným výsledkům.
Jak s malým časovým odstupem hodnotíte tři sedmnácté místa dosažená na turnajích Světového okruhu v Brazílii?
Sluková: Pro nás bylo super, že jsme se mohly poměřit s úplnou špičkou. Porazily jsme hodně silné týmy. A když se nám to nepovedlo, bylo to o chlup. Je to skvělé zjištění, že na ně máme. Ani jednou jsem neměla pocit, že bychom na nikoho neměly.
Hermannová: Hodnotíme to kladně. Zjistily jsme nějaké věci, které se budou hodit do tréninku. Zahrály jsme si v areálu, kde bude probíhat olympiáda. Vyzkoušely jsme si, jak na tom vlastně proti kvalitním týmům jsme.
Jak se vám zamlouval areál, ve kterém se budou konat olympijské hry?
Sluková: Je to tam veliké a působivé. Kurty se navíc nacházejí přímo na pláži Copacabana. Ale nejsem si jistá, jestli to bude takhle vypadat i při olympiádě. Mám dojem, že to bude ještě velkolepější.
Hermannová: Bylo by určitě hezké si tam ještě letos zahrát, když by se nám povedlo kvalifikovat. V Brazílii patří plážový volejbal mezi nejsledovanější sporty a v hledišti bude parádní atmosféra.
Jak moc se změnilo Rio za poslední dobu?
Sluková: Přijdeme mi, že se hodně stavělo. Renomovaly se běžné věci a bylo vidět, že se zde připravují na velký nával lidí. Opravovaly se ulice, různé baráky a dodělávalo metro. Je to rady znát. Chtějí místo prezentovat jako krásné olympijské město. Samozřejmě je to tak obrovské, že všechno neschovají. Vždy tam budou zákoutí, které člověk neutají. V Riu i celé Brazílii žije spousty lidí a ne všichni jsou bohatí. Když je člověk jen trochu pozorný, tak vidí velké společenské rozdíly. Nejde totiž postavit před velkou favelou zeď a tvářit se, že tam není, když tam.
Je z města už cítit olympijská atmosféra?
Sluková: Ještě ne.
Hermannová: Zatím jsou k vidění na ulicích maximálně menší suvenýry, třeba jako nějaké žabky s olympijským logem. Ale jen v menší míře.
Přivezly jste si něco z toho domů na památku?
Sluková: Koupily jsme pár suvenýrů, ale ne pro sebe.
Co chybělo k tomu, abyste prošly i přes první zápas v play-off? Třikrát jste sice postoupily ze skupiny, ale pak jste se vždy loučily po prvním kole ...
Sluková: Tak to prostě v našem sportu chodí. Po postupu ze skupiny se ještě musí zvládnout play-off. Jenomže stačí malé zaváhání, a hned je z toho porážka. Pro nás byl ale důležitější předvedený výkon než dosažené výsledky.
Hermannová: Jednou jsme šly z kvalifikace. Už v ní to bylo hodně nabouchané. Potom je hrozně náročné ještě něco uhrát ve skupině a dostat se z ní. Zvláště když vidíte, že to složení soupeřek je přímo zabijácké. Byly jsme jako kvalifikantky nenasazené, takže jsme měly za soupeřky týmy z top 10. Říkaly jsme si, že to bude hodně náročné vůbec postoupit. Vždy se nám to podařilo. Ale pak jsme pokaždé zaváhaly. Vidím to ale kladně. Jak popsala Markéta, že jsme s nimi dokázaly hrát vyrovnané zápasy, v tom vidím největší rozdíl oproti minulosti.
Přeci jen jste ukázaly, že můžete hrát s nejlepšími. Je vaše skromnost, s níž jste vstupovaly spolu do světa, stále na místě?
Sluková: Ani pro jednu z nás to není něco nového. Obě jsme světovku jezdily. Takže víme, jak to tady chodí. Uvědomujeme si, jak je těžké se prosadit a dlouhodobě se ve špičce udržet. Není to o tom jednou zazářit. Skromnost je tedy pořád na místě. Na druhou stranu si myslím, že ty kvality na to máme. Cítím dravost. Můžeme se tam dostat. Potvrdily jsme si, že s těmi týmy můžeme hrát. A to navzdory tomu, že spolu hrajeme relativně krátce. To je pro nás motivující.
Jsou dvě cesty do Ria. Jednou je kvalifikovat se přes světový žebříček, tou druhou je Kontinentální pohár. Ta první cesta už vypadá hodně uzavřeně...
Hermannová: Víme, jak to v žebříčku vypadá. Začaly jsme až v rozehrané olympijské kvalifikaci, která už byla v plném proudu. Naskočily jsme do ní až v půlce, takže jsme ztratily možnost hrát některé turnaje, kde jsme mohly bodovat. Ztratily jsme díky tomu na některé týmy, které se momentálně nacházejí v postupové sedmnáctce. Přes žebříček už to bude hodně těžké se na olympiádu dostat. Upínáme pozornost tedy hlavně na Kontinentální pohár. Ale to neznamená, že na všech turnajích do toho nepůjdeme naplno. Musíme sbírat body i do celkového žebříčku. A to nejen kvůli olympiádě, ale i kvůli další sezoně, abychom se v příštím roce vyhnuly kvalifikacím. Postup na olympiádu by byl jako bonus.
Budete kvůli Kontinentálnímu poháru měnit naplánovaný program?
Sluková: Pojedeme podle plánu do Číny a pak uvidíme. Jak říkala Barča, tak my jsme věděly, že to bude těžké přes žebříček. Bylo to těžké i předtím. Teď po třech sedmnáctkách je to ještě těžší. My jsme říkaly, že bychom se musely dostávat pravidelně do semifinále. Zatím na tohle ještě nemáme. Nejsme tým, co by se v Brazílii najednou objevil a z fleku vystřihl tři takové výsledky. Přes žebříček je to pro nás asi nereálné. Postupně budeme směřovat pozornost ke Kontinentálnímu poháru. Teď je na něj ještě čas, protože se uskuteční až na přelomu června a července.
