Když loni dělníci stavějící silnici na olympijské sportoviště v britském Weymouthu objevili hromadný hrob, nebylo jasné, komu ostatky 50 lidí s oddělenými lebkami patří. Britští vědci nyní zjistili, že jde o vikinské bojovníky, které asi před 1000 lety popravili místní Anglosasové.
Analýzy ukázaly, že kostry patří vikinským nájezdníkům a pocházejí z období mezi lety 890 až 1030, tedy z období před normanským vpádem do anglosaské Anglie. Zkoumání jejich zubů ukázalo, že pohřbení lidé vyrůstali v chladnějším klimatu a že pocházejí z různých oblastí dnešní Skandinávie.
Podle archeologů z univerzity v Oxfordu byli popraveni místními Anglosasy v období, kdy Anglie byla častým terčem nájezdů Vikingů. Vědci se domnívají, že šlo o veřejnou popravu a že Vikingové se předtím museli svléknout - na místě totiž nebyly nalezeny žádné předměty ani pozůstatky oděvů. Většině z nich bylo něco přes 20 let, několika z nich přes 30.
Podle archeologů jde z historického hlediska o mimořádně cenný nález. "Masový hrob, obzvlášť z tohoto období, je opravdu výjimečný," uvedl šéf archeologického týmu David Score.
Hrob byl nalezen při stavbě silnice na sportoviště ve Weymouthu na jižním pobřeží Anglie, kde budou při olympiádě v roce 2012 jachtařské soutěže.
Foto: profimedia.cz
