Útočnice Eliška Vrátná svůj návrat na mistrovství světa florbalistek po šesti letech ziskem vysněné medaile nezavršila. Čtvrté místo bylo po těsných prohrách v semifinále s Finskem i v boji o bronz se Švýcarskem pro nejproduktivnější českou hráčku o to větším zklamáním, že se v 26 letech chystá v reprezentaci skončit.
"Z výsledku si asi každý sportovec doplní sám, jaké můžou být dojmy, když prohrajete o gól semifinále i zápas o třetí místo. Navíc čtvrtých míst máme doma nepočítaně. Je to škoda, mrzí nás to," řekla novinářům slzící Vrátná.
Ani za stavu 1:5 v utkání se Švýcarskem se české hráčky nevzdaly a po snížení na 4:5 v 51. minutě měly ještě dostatek času na vyrovnání. Podle Vrátné inkasované góly otřásly psychikou soupeřek. "Pro nás to bylo super, že jsme byly v tu chvíli na koni. Akorát jsme nedokázaly využít šance, které jsme tam měly. Bylo jich tam opravdu spoustu. Měly jsme to na hokejkách, bohužel to tam nepadlo," litovala útočnice Chodova.
Druhá třetina mrzela
Druhá třetina, kterou ovládlo Švýcarsko a otočilo na 4:1, český tým nakonec hodně mrzela. "Něco tam padlo v oslabení, něco po našem nedůrazu. Asi jsme se nedokázaly koncentrovat celou dobu. Kde byla přesně chyba, se dá říci asi až potom, co se podíváme na video a bude to zanalyzované. Teď je to v emocích. Prostě jsme na deset minut vypustily a to se na takové úrovni neodpouští," prohlásila Vrátná.
Účastnice šampionátů v letech 2007 a 2009 se před čtyřmi roky, kdy Češky získaly historický bronz, do nominace nedostala. Předloni při domácím šampionátu měla od florbalu pauzu. V Tampere se stala s osmi body za šest branek a dvě asistence nejproduktivnější hráčkou i nejlepší střelkyní českého týmu. Přesto se její rozhodnutí v reprezentaci skončit zřejmě nezmění.
"Tuhle hru miluju, ale bohužel to nejde. Není čas se dál naplno věnovat florbalu. Teď nedokážu říct, jestli to bude konec po sezoně i na klubové úrovni. Ale na reprezentační úrovni téměř stoprocentně," řekla Vrátná. "Chci od života asi už něco jiného. Volnější víkendy, chci dělat spíše pracovní kariéru. Uvidíme, na čem se domluvíme doma, ale chtěla bych se věnovat i manželovi."
Skloubit všechno i s prací je podle Vrátné složité. "Přeci jen hrajeme florbal proto, že z toho máme dobrý pocit. Poplácat po zádech, aby nám to šlo. Ale šest dnů v týdnu, které tomu věnujeme, už nám nikdo nenahradí a nevrátí. Čas plyne a už ho chci užívat trošku jinak," uvedla Vrátná, která pracuje jako fyzioterapeutka v IKEMu.
Podmínky se lepší
Doufá, že české přestavení v Tampere bude pro nástupkyně v reprezentaci inspirací. "Třeba to pro mladé holky bude ukázka toho, že dokážeme hrát vyrovnané zápasy s Finkami i Švýcarkami. Doufám, že je to motivace pro další generace, které na mistrovství světa pojedou," prohlásila Vrátná.
Pro vývoj mají podle ní stále lepší podmínky. "Mají štěstí, že začínají v téhle době. Začínají od malinka a můžou hrát i s klukama. Já jsem začínala v patnácti, hrála jsem žákyně, juniorky a ženské. Víc kategorií prostě nebylo. Teď jsou elévky, starší žákyně, mladší dorosty - asi dvacet kategorií a milion lig. Začínají mít dobré podmínky i v klubech. Že by existoval nějaký masér, fyzioterapeut, bylo nemyslitelné," uvedla.
Zavzpomínala i na dlouhé cesty do Švédska autobusem. "Pamatuju si, že jsme ráno přišly po maturitním plese s Oli Šimáčkovou a jely jsme čtyřiadvacet hodin na Euro Floorball Tour. Všichni jsme byli spokojení, že nám někdo něco takové zařídil a můžeme jet. Teď létají holky i do Kanady. Český florbal se vyvíjí a snad těch, které nezůstanou jen u talentu a budou i dřít, budeme mít co nejvíc," dodala Vrátná.
