Kusý, Černík, kdo dál? Český hokej stojí před volbou šéfa

Před blížící se volbou nového předsedy Českého svazu ledního hokeje jsou zatím známi dva hlavní kandidáti. Do boje však možná vstoupí i reprezentační kouč Hadamczik.

Současný šéf hokejového svazu, průmyslník Vratislav Kulhánek, oznámil, že do voleb příští červen nepůjde. Žádná škoda. „Měl by přijít člověk, který má dostatečné zkušenosti a zároveň je hokeji úplně propadlý, Vratislav neměl kvůli svým funkcím tolik času," říká i předešlý šéf svazu Karel Gut, který tehdejšího předsedu představenstva mladoboleslavské Škody před čtyřmi lety za svého nástupce navrhl. I proto budou hokejisté tentokrát hledat zřejmě mezi svými.

Mohli by si podat inzerát: Hledá se hokejová osobnost uznávaná v domácím i světovém hokeji ve věku kolem padesáti let (aby zvládla alespoň dvě volební období), která by byla ekonomicky nezávislá (pozice je neplacená) a zároveň se dobře orientovala v poměrech panujících mezi hokejovými bafuňáři.

Téměř nadpozemská kombinace. Jedno jméno však uslyšíte od každého.

„Ivan Hlinka," zní sborově ze všech stran jméno bývalého kapitána a trenéra české reprezentace, který v roce 2004 tragicky zahynul při autonehodě. „Vždycky jsem počítal s tím, že to po mně jednou převezme," říká Gut. „Před poslední volbou se mu do toho ale ještě nechtělo, říkal, že čas přijde až po šedesátce." Teď už je na podobné úvahy pozdě a obdobná osobnost chybí.

Mistři světa z konce sedmdesátých let, kteří by se dnes měli na vedení podílet, z hokejového vedení téměř vymizeli. Před patnácti lety tam byli Hlinka, Jaroslav Holík, František Pospíšil, Vladimír Martinec nebo František Černík. Dodnes vydržel pouze posledně jmenovaný, k němuž se přidali úspěšní hráči mladší generace Vladimír Růžička nebo Petr Bříza.

Právě šéf vítkovického extraligového klubu František Černík, který své ambice tisku potvrdil, má proto velké naděje.

Již před čtyřmi lety Černík spoléhal na Gutovu podporu, ale odstupující boss nakonec za sebe navrhl Kulhánka. Černíkovi nevyšla ani (bezpartijní) kandidatura do Senátu. I proto, že jeho jméno figuruje v Cibulkových seznamech spolupracovníků StB (krycí jméno Čert, shodné s jeho dlouholetou hokejovou přezdívkou). Černík to odmítá s odvoláním na negativní lustrační osvědčení od ministra vnitra Grosse, kandidaturu do Senátu nicméně ze zdravotních důvodů brzy nato vzdal. Dnes se přátelí s premiérem Topolánkem (ODS).

Konkurenta číslo jedna nachází Černík ve Zbyňkovi Kusém, manažerovi české reprezentace. „V případě, že moji spolupracovníci budou mít pocit, že bych to měl být já, tak svoji kandidaturu vyloučit nemohu," řekl Kusý TÝDNU s povinnou zdrženlivostí. Ve volbě patrně může počítat s podporou zástupců většiny extraligových klubů, z nichž jeden -   Pardubice - sám vede. V jeho neprospěch však hovoří kritérium ekonomické nezávislosti. V Pardubicích a u národního týmu pobírá celkem zhruba dvousettisícový plat, kterého by se musel vzdát. „Z reprezentace bych odešel, ale funkce v Pardubicích podle mne není problém," říká Kusý - ignoruje riziko, že se vystaví podezření ze střetu zájmů. „Možná by se ale musely měnit stanovy," dodává pouze.

Zamíchat volebním bojem by také mohl trenér reprezentace Alois Hadamczik. V rozhovoru pro TÝDEN.CZ sice řekl, že o kandidatuře neuvažuje, vzápětí však připustil, že již nabídku neoficiálně dostal. „Může se stát, že se vrátím z mistrovství světa a půjdu do toho i bez kampaně," říká Hadamczik (pro něhož by případný úspěch na MS byl samozřejmě tou nejlepší kampaní - ovšem totéž platí o manažerovi Kusém).

V Hadamczikův prospěch by hovořila finanční zajištěnost z barvité podnikatelské činnosti. Za léta hokejového účinkování  si však nadělal i mnoho nepřátel: „Jen to ne, ten by celý český hokej prodal," říká jeden z bývalých českých reprezentantů, jenž nechce být jmenován, protože se prý obává Hadamczikovy odplaty.

Odborníci tvrdí, že pravý boj o post hokejového lídra začne až začátkem příštího roku a v hledáčku se mohou objevit úplně nová jména. Nicméně podobná vřava, jakou zažili fotbaloví činovníci před volbou svého předsedy v roce 2005 s opoziční smlouvou Pavla Mokrého a Vlastimila Košťála,  nepřijde. Ve hře není ani stavba národního stadionu, ani žádná vrcholná světová akce.

Foto: Robert Sedmík