Nedotknutelní? Ale kdeže!

Rozhodčí, sudí, arbitři. Měli by být pány na hřišti, ale někdy se dostanou do situace, kdy se musí bát o zdraví. To když svým verdiktem rozčílí aktéry utkání k nepříčetnosti.

K napadení rozhodčího sportovcem dochází v tuzemských nejvyšších soutěžích jen zřídkakdy. Mnohem častěji na hřišti létají vulgární urážky - posledním potrestaným byl 15. ledna hokejový obránce Liberce Valdemar Jiruš. Za nepublikovatelné výrazy na adresu sudího Jaroslava Kubeše vyfasoval od disciplinární komise stop na tři zápasy.

Občas se ale rozlícení sportovci s nadávkami nespokojí. Vzpomínáte na řádění sparťanských fotbalistů v Teplicích loni v září? Tomáš Řepka a spol. se sápali na rozhodčí i pořadatele a chybělo jen málo, aby létaly i facky. Nakonec byla inzultována jen kamera na ramenou pracovníka ČT. Přesto z toho byl skandál jako hrom. Řepka jako hlavní „hrdina" excesu vyfasoval distanc na sedm zápasů a Sparta přišla na pokutě o 700 tisíc.

Že rozhodčí má vždy poslední slovo, asi zapomněl také slovenský hokejista Martin Mráz. V roce 2004 se obránce Zvolena vrhl na rozhodčího Rudolfa Lauffa a uštědřil mu výprask, po kterém sudí skončil v pracovní neschopnosti a lékaři si ho chtěli dokonce nechat v nemocnici na pozorování. Trest? Osmnáct měsíců stop a pro klub pokuta 20 tisíc. Útok si můžete prohlédnout níže.

A jak na napadení sudího hráčem pamatují tuzemské sportovní řády vybraných soutěží?

„Při napadení rozhodčího rozhoduje o ukončení utkání on sám," říká předseda disciplinární komise fotbalového svazu Alexandr Karolyi. Při ataku sudího se v českém fotbale ukládá distanc útočníkovi v rozmezí šesti měsíců až pěti let, dle Károlyiho ale dochází k fyzickému útoku na arbitra především v nižších soutěžích.

Toto pravidlo platí ostatně napříč sporty, profesionálové své nervy ovládají lépe než amatéři. Pochopitelně až na výjimky. Třeba horkokrevný Rumun Ionel Ganea, útočník Temešváru, který vede český trenér Dušan Uhrin mladší, za škrcení pomezního sudího odnesl distanc na šestnáct zápasů a pokutu zhruba 120 tisíc.

V nejvyšší české basketbalové soutěži NBL v posledních letech k napadení rozhodčího nedošlo. Tvrdí to předseda legislativní komise Pavel Hlaváček. „Byly tu maximálně nějaké slovní potyčky," říká Hlaváček. Na možnost fyzického napadení rozhodčího se však pamatuje i mezi basketbalisty. Za útok na muže s píšťalkou čeká hráče stopka až na 15 utkání a neoddiskutovatelná pokuta pětadvacet tisíc. Kdyby se sudí musel po inzultaci léčit déle než měsíc, útočník si od basketbalu odpočine až 20 zápasů a zaplatí třicet tisíc.

Málokdo však předpokládá, že by v NBL došlo k podobné situaci jako v uruguayské lize, kde hráč poslal sudího jednou ranou do bezvědomí. Vyfasoval za to doživotní zákaz startu. Brutalitu ataku přiblíží přiložené video.

Také hokej na ochranu rozhodčích pamatuje. Disciplinární řád českého svazu má pro útočníka připravenou sazbu 3 - 18 měsíců zákazu činnosti. „U profesionálů však k útoku dochází opravdu výjimečně," tvrdí ředitel extraligy Stanislav Šulc s tím, že posledním potrestaným za útok na arbitra byl Aleš Píša v roce 2001. Tehdy pardubický hráč udeřil čárového rozhodčího Viléma Cambala do obličeje a vyfasoval za to stop na patnáct zápasů.

A jak se rozlíceným sportovcům bránit? „Těžko," tvrdí hokejový rozhodčí Radek Husička. Za deset let v extralize se mu sice nestalo, že by ho někdo fyzicky napadl, urážek si ale vyslechl bezpočet. „Vadí mi ale jiná věc. Hráči jsou bezohlední; támhle nás podrazí, tady nastřelí pukem, tam seknou." Má to zvrácenou logiku - hokejista uleví své frustraci tím, že si praští aspoň hokejkou či pukem a zároveň se vyhne trestu, který by za útok pěstmi musel přijít.

Ale abychom nekončili jen tím, že rozhodčí jsou fackovacími panáky pro sportovce. Někdy to totiž může být naopak.

Foto: archiv