Utajená analýza: extraligové kluby souží velké dluhy

Extraliga by měla přejít na úsporný režim. Hráči jsou přepláceni a většina klubů se kvůli tomu pohybuje s účetnictvím v červených číslech.

Hrozí některému klubu české extraligy stejný osud, jaký potkal po minulé sezoně Vsetín? Podle ředitele Asociace profesionálních klubů Stanislava Šulce mohou být fanoušci bez obav, další vylučování týmů kvůli finanční nestabilitě se nechystá: „Momentálně nemáme žádné signály, že by se něco podobného mohlo stát. Kluby si rozhodně nemohou příliš vyskakovat, žijí takzvaně z ruky do huby, ale žádné dluhy, které by se měly čerpat z povinné garance, v současné době neevidujeme."

Věc má ale háček. Ze  zmíněné garance se čerpají pouze závazky vůči hokejovým subjektům. Na dluhy od nehokejových věřitelů zřetel brán není. Přitom právě ty nejvyšší domácí hokejovou soutěž souží nejvíce. Podle finanční analýzy vypracované na zakázku Asociace profesionálních klubů (zjišťovala situaci ke konci roku 2005, případně k 30. dubnu 2006), kterou má server TÝDEN.CZ k dispozici, se v červených číslech pohybují téměř všechny kluby extraligy (viz Hokejové dluhy). Jejich kumulované ztráty dokonce převyšují vlastní kapitál.

„Kluby, které mají záporné jmění, jsou zralé na konkurs," řekl po nahlédnutí do zmíněné analýzy ekonom Jan Slabý. „Kdyby šlo o společnosti z jiného oboru, už by pravděpodobně ukončily svou činnost." K jasnému výsledku by však bylo nutné znát i finanční situaci jednotlivých akcionářů a investorů. „Podle obchodního zákoníku by při takovémto výsledku měla být svolána valná hromada, na níž by mělo dojít k navýšení základního jmění," říká Slabý.

Ke stejnému závěru dochází i analýza. „Praxe ukazuje na předpoklad doplnění chybějících zdrojů nebo prodej klubu novým společníkům," píše se v závěrečném bodě zprávy. Prezident Slavie Miroslav Tvrdý však upozorňuje na důležitý nedostatek dokumentu: „Analýza má své slabiny, české účetní standardy neumějí započíst ceny jednotlivých hráčů, kteří jsou v majetku klubu." Že „výsledné cifry by pak vypadaly pro klub příznivěji", potvrzuje nepřímo i generální manažer Pardubic Zbyněk Kusý: „Například tržní ceny hráčů Pardubic jsou souhrnně kolem sedmdesáti milionů korun." Pardubice jsou podle jeho slov dlouhodobě v zisku. „S výjimkou roku 2001 platíme každý rok daně," dodává.

Na hokej za tisícovku

I tak je zřejmé, že současná situace klubů není růžová. „Český extraligový hokej balancuje na ekonomické hraně," potvrzuje Tvrdý. „V mnoha městech může fungovat klub jen proto, že jej podporuje přímo město."

Hokejovým klubům proto nezbývá, než se radikálními kroky pokusit ozdravit soutěž. „Problém je v tom, že v Česku máme tuzemské příjmy a evropské náklady," říká generální manažer HC Moeller Pardubice Zbyněk Kusý. „Pokud chcete udržet kvalitního hráče, musíte mu nabídnout obdobné podmínky, jaké by dostal jinde v Evropě." Kluby, jejichž náklady na hráče ukousnou 50 až 60 procent z celkového rozpočtu, se tak dostávají do neúprosné spirály, že i méně kvalitní hráči jsou v tuzemsku přepláceni.

Ale kde na to brát? Stamilionové částky, které kasírují účastníci fotbalové Ligy mistrů, v hokeji zatím chybí. Téměř veškeré zisky pocházejí od sponzorů. „Například v NHL získávají kluby 80 procent svých příjmů ze vstupného a dalších deset až patnáct procent z televizních práv," říká Kusý. „U nás je situace opačná: osmdesát procent musíme sehnat od sponzorů." A příliš nepomohou ani zisky ze vstupného. Zatímco v NHL se pohybuje cena za lístek kolem jednoho sta dolarů (zhruba dva tisíce korun), v Česku je to kolem stovky korun. „Budeme ceny zvedat," říká Kusý. „Ale abychom mohli žít i z příjmů ze vstupného, musel by lístek stát tisíc až patnáct set. A to je v tuzemsku zatím nereálné."

Králíkárna pro NHL

Podle generálního manažera Pardubic však musí každý klub investovat velké peníze už do mládeže. „Pardubice platí každoročně 25 milionů za mládežnické výběry," říká. „V Evropě je přitom běžné, že do hráčových osmnácti let, tedy až do podepsání smlouvy, platí všechno za hokejistu rodiče." Praxe v Česku je opačná.

Již dorostenci dostávají kompletně celou výstroj od klubu, mnohdy navíc i drobné kapesné. „Výchova jednoho mladého hráče se tak pohybuje od 1,6 až do 1,9 milionu korun," vypočítává Kusý. Jenže do zámoří pak odcházejí kvůli nevýhodné smlouvě mezi Mezinárodní hokejovou federací a NHL za odstupné ve výši kolem dvou set tisíc dolarů (zhruba 4 miliony korun). „Fungujeme jako králíkárna pro zámoří, ty ceny jsou směšné," říká Kusý.

Jeho slova potvrzují i ostatní manažeři. „Čajánek od nás odcházel jako jeden z nejlepších hráčů v Evropě za cenu sto padesát tisíc dolarů," říká zlínský manažer Miroslav Michalovský. „To je naprosto neúnosné."