Bauerovi bylo na zvracení, přesto se smál

Věřil si na zlato, skončil dvanáctý. Prostě to nebyl den běžce Lukáše Bauera. Poslední závod v olympijském programu, 50 kilometrů klasicky, nepřinesl pohled na fenomenálního Čecha utíkajícího všem, ale spíše ztěžka oddechujícího uprostřed nacpané vedoucí skupinky. Přesto se Bauer v cíli smál. "Ale to je spíš taková pokerová tvář," říkal.

Z jedné strany byl spokojený. "Dva bronzy na olympiádě, paráda." Z druhé strany... vlastně taky. Docela překvapivě. "Dvanácté místo? Spokojenost. Oproti Turínu se to zlepšilo o nějakých patnáct pozic. Samozřejmě, před závodem jsem se cítil dobře, byly tady snahy tvrdit, že jsem favorit, ale já říkal, že mám dost soupeřů."

ČTĚTE TAKÉ: Bauer na medaili nedosáhl, padesátku vyhrál Northug

Bauera hodně rozhodil pád, jenž nastal po sjezdové kolizi s Italem Clarou a Švédem Olssonem. "Na pád to nemohu svádět," řekl nejprve pohodově naložený Bauer. Ale později přeci jen přiznal: "Kolize mi vzala hodně sil, musel jsem dobíhat skupinku přede mnou."

Trenér Miroslav Petrásek tvrdil, že už od desátého kilometru tušil nemedailový závod: "Lukáš nebyl v pohodě. Prostě se necítil dobře." Bauer se jen divil: "To je dobrý, že to viděl. Ale mně to teda neřekl. Je pravda, že třikrát jsem cítil, že se mi chce zvracet. Ale nebylo to úplně tak, že bych se zastavil a nemohl dál."

Pole se netrhalo, Bauer se o to ani jednou za celý závod nepokusil. Prostě nemohl. Nešlo to. Ideální podmínky pro norského sprintera Northuga. Skvělý Nor se vyvezl v chumlu a pak zaútočil A zase vyhrál. "Možná že mi síly chyběly, těžko říct," poznamenal Bauer k neschopnosti režírovat běžkařský příběh. "Od čtyřicátého kilometru jsem věděl, že medaile nebude."

Den před závodem se ještě v Českém domě radoval předseda ČOV Milan Jirásek: "Předávám medaile běžcům. Jako by věděli, jak si to načasovat. Lukáš bude na bedně." Navíc, medailový ceremoniál byl před slavnostním zakončením her. Sen o české hymně před vyprodaným šedesátitisícovým BC Place se ale rozplynul v nevyzpytatelné stopě.

Jedna z nejočekávanějších medailí nepřišla. "Jestli to bolí? Ale nebolí. Vůbec ne. Nemá co bolet. Prostě ve finiši nezbyly síly," neláme si hlavu Bauer, že přišel o všechno to předpovídané veselí. Takže to vlastně ani nebyl takový "poker face", jak říkal Lukáš na začátku. Prostě to "jen" nevyšlo.

Foto: Robert Sedmík