Triumf v době "rudé". Tenisty naháněly holky, Lendla motivoval mariáš

V roce 1980 dokázala tahle parta něco, po čem český tenis prahne už dvaatřicet let. Ivan Lendl, Pavel Složil, Tomáš Šmíd a Jan Kodeš tehdy ve Sportovní hale vybojovali proti Itálii slavný Davis Cup. Teď se kvarteto legend sešlo po dlouhé době opět v kompletním složení, aby podpořilo české tenisty ve finále se Španělskem. "Doufám, že kluci naváží na nás a v neděli se bude slavit," prozradil své přání Lendl.

Bylo to, jakoby se parta dobrých kamarádů sešla po letech u táboráku. Přítomnost televizních kamer, desítky novinářů i představitelé Mezinárodní tenisové federace - nic z toho nesebralo dostaveníčku českých legend na otevřenosti a přátelské neformálnosti.

"Na Davis Cup 1980 si vzpomenu vždycky, když se v Americe dívám na televizi. Myslím na zápasy, které jsme vyhráli i prohráli, byly to jedny z nejkrásnějších chvil mé kariéry. Oženil jsem se, za dva týdny jsme vyhráli trofej... no a časem jsem se pak rozvedl," přednesl nahlas svou cestu časem Pavel Složil a vyvolal explozi smíchu.

Zajímavé postřehy z okamžiků po památném triumfu utkvěly v hlavě také Tomáši Šmídovi, dalšímu členovi vítězné party. "Vzpomínám také na to, jak nás naháněly holky," přidal další odlehčení už tak hodně uvolněné atmosféry Šmíd.

Pražské setkání tenisových legend organizačně zaštítil Ivan Lendl, tehdejší benjamínek, ale zároveň také lídr národního týmu. Současný trenér britské tenisové hvězdy Andyho Murrayho si přitom společné chvíle se starými známými užíval parádně.

Tenisem pohlcený Lendl

"Tenisem teď žiji mnohem víc, než bych možná chtěl. Pořád o tom přemýšlím, co udělat, aby hrál Andy ještě líp ... Ještě pořád nedokážu oddělit práci od zábavy, tak tady budu pozorovat soupeře, abych pak mohl Andymu poradit, jak na ně hrát," přiblížil svůj daviscupový program Lendl.

Ten prý také Radkovi Štěpánkovi prozradil, co by mohlo platit na jeho pátečního soupeře Davida Ferrera. Recept na úspěch ale odmítl zveřejnit. "Nedělám to v případě soupeřů Andyho, neudělám to ani teď. Vždyť spolu ještě v budoucnu budu hrát spoustu zápasů," vysvětlil své mlčení Lendl.

Zbylé legendy pak na svého mladého tahouna pro pobavení leccos prozradily. "Ivan pil pořád kolu, maminka říkala trenérovi Pavlu Kordovi, aby ho hlídal, aby tu kolu tolik nepil, jinak že bude mít nervózní žaludek," odhalil zákulisí tehdejšího triumfu Jan Kodeš.

Sport, který komunismu neseděl

Lendla prý zkušenější parťáci motivovali také pravidelnými partičkami mariáše a vždy před zápasem ho pro lepší pocit nechali vyhrát. "Já jsem byl ale zase mazaný. Normálně jsme hráli o desetníky, před zápasem ale o dvacet korun," smál se Lendl, když vyprávěl, jak si při akcích s národním týmem "přivydělával."

Vítězové "salátové mísy" mají v Praze na programu setkání s přáteli, schůzky s tenisovými funkcionáři, osobnostmi. Především ale budou v O2 areně fandit a doufat, že Praha po bitvě se Španěly zažije stejnou radost jako před dvaatřiceti lety. V době, kdy spousta věcí byla úplně jinak.

"Doba je teď jiná, za nás byl tenis v televizi jenom výjimečně. Teď je veřejnost nabuzená tím, že sleduje zápasy Berdycha a Štěpánka po celém světě. U nás se tehdy tenis vysílat nesměl, když jsem ale hrál ve Wimbledonu se sovětským soupeřem, v televizi to šlo," vrátil se Kodeš do doby, kdy i bílý sport dusila rudá diktatura.