Gorily v mlze a pomočený Vancouver

Vancouver je pomočený. Alespoň dle naštvaných policistů, kteří donutili naštvat úřady. A ty zakázaly v centru prodávat alkohol. Aby byl Vancouver méně pomočený. Podle mě to nepomůže.

Jedu v metru z druhého zlatého závodu Martiny Sáblíkové, jímž se prozradila, že je fenomenální robotka s brilantně vyřešeným hardware mechanismem. Přejíždím do UBC Center, kde za pár hodin prohrají čeští hokejisté s Finskem, čímž se prozradí, že jsou nedůležitými dutými rourami, zamáčknutými v hokejovém suterénu.

Při té teleportaci mezi dvěma ledovými světy, dvěma odlišnými emocemi, se zrovna hraje utkání Kanada - Rusko. Metro, téměř vyprázdněné, se stává lidským online přenosem. Ti, co zápas nevidí, o něm moc dobře vědí. Musejí. Že jo. Aby nebyli out.

Každou stanici vím skóre. Jednou ho zakřičí žena, která se zrovna kouká na mobil. „Je to tři nula!" Těch pár lidí v metru, většinou kanadských Číňanů (vlastně čínských Kanaďanů) jásá a křičí. Pak nějaký chlapík z ochranky na jiné stanici nastoupí do metra. Ruce použije jako megafon: „A jeeeee toooooo: Čtyřiiiii jednáááááá!"

Metro vibruje. I když je v něm málo lidí. Stejně jako všude. Můžete jít do hypermarketu a ukradnout obří posilovací přístroj ve slevě. Nikdo si vás nevšimne. Jste tam sami, úplně. Žádní zákazníci. A prodavači se dívají v elektro sekci na „Big Game".

Na ulicích to vypadá, že Vancouver zachvátila epidemie neviditelnosti. A v jindy plných hamburgerových žrádelnách se nenápadně smaží jen jedna jediná napodobenina masa. Jen tak, aby se neřeklo. Stejně to nikdo nebude jíst. Dokud neskončí zápas.

7:3. Kanada je v semifinále. Senzačním způsobem vyprášila Rusy v „nadzápase nadhokejistů". Ruský brankář říká, že Kanaďané byli jako vzteklé gorily puštěné z klece. 

Gorily. To slovo se hodí i při následné charakteristice toho, co se děje v ulicích. Z barů se najednou sunou gorily, z domů gorily, ze stadionu gorily. Všichni vypili hodně toho, co dělá gorily gorilami. Zavřené stánky s gorilími dobrotami gorilám nevadí. Jsou dostatečnými gorilami (v mlze). Dian Fosseyová (Sigourney Weaver) by byla v orgastickém ráji. Piští, vřeští, křičí, skandují. Močí. Vylidněné město se najednou mění v džungli.   

V pět ráno jedu z tiskového centra. Čekám na autobus. Před docela luxusní restaurací leží muž v saku a naleštěných botách. Spí. Má kanadskou šálu. Vedle močí kinklající se chlapík v kravatě (hodně zdeformované kravatě).

Nesmysl. Dokud prostě Kanada neskončí v hokejovém turnaji, Vancouver bude pomočený. A když vyhraje... Ne, to už by bylo nechutné.

Foto: ČTK/AP