Jak Kanadu najednou zachvátila slovenská hrůza

Stačilo projít arénou Canada Hockey Place a zeptat se: Kolik to dnes bude? Chlapík, jenž má místo obličeje javorový list říká: "Kanada porazí Slovensko 7:0." Žena, jejíž dítě rovnou javorovým listem je, dokonce nekompromisně vzkazuje: "Bude to 10:1, Československo je slabé."

Dlouho to vypadá, že semifinále olympijského hokejového turnaje najede na mustr hrdé suverenity, jež doprovází Kanaďany od doby, co začaly vyřazovací boje. Po Rusku (debakl 7:3) přichází další pamlsek. Slovensko. Po dvou třetinách vede Kanada 3:0.

ČTĚTE TAKÉ: Slováci udělali ze semifinále drama, ve finále je Kanada

Jdu si pro opepřené brambory a colu. Vedle mě ve frontě stojí mluvící kanadská vlajka. "Hodně jednoduché semifinále," říká. "Ano, dalo se to celkem čekat," souhlasím.

Třetí třetina začíná podobně. Kanada kontroluje hru dominancí tak samozřejmou, že i dokonce nade mnou sedící Donald Sutherland (dostal jsem lístek do publika, nikoliv do novinářského sektoru, takže jsem mohl pestré okolí pečlivě pozorovat) zívá v předzvěsti jednoznačného vyústění.

Hyeny a Lů

"Dejte nám USA! Dejte nám USA!" žádá si kanadské publikum další hokejovou oběť. Slovenská semifinálová položka je prostě odškrtnuta, všichni už myslí na velkou hru o zlato.

Chyba. Z neškodných Slováků se najednou, v posledních deseti minutách zápasu, stává kousající stádo hyen. "Nevím, proč jsme začali hrát tak pozdě," stěžuje si pak Zdeno Chára, obrovitý slovenský obránce.

První gól dává Lubomír Višnovský o beton Roberta Luonga, brankáře Vancouveru Canucks, jehož každý dotek s pukem je doprovázen hromadným burácení publika,které ho miluje: "Lůůůůůůůůůůůůůů!" Tedy, až tenhle dotek. Nešťastný. Ošklivá branka.

Vypadá to, že se stejně nic neděje. A ouha! Za chvíli, čtyři minuty před koncem, dává gól na 2:3 ze vzduchu Michal Handzuš. Kanaďan, který sedí vedle, mě polévá pivem. Chce se držet za hlavu, ale zapomene na kelímek plný tekutiny. "Promiň," omlouvá se. "Ale to snad není možný!"

Nastává slovenský uragán, jež vrcholí pár sekund před koncem - Pavol Demitra se dostává k odraženému puku, má ho na hokejce, Luongo leží, prázdná branka... Demitra trefuje jen lem lapačky kanadského brankáře!!! Neuvěřitelné. "Nedokážu popsat, co se v tu chvíli děje. Je to obrovská rychlost, na všechno máte strašně moc málo času," říká pak smutný Demitra. "Nějak to skákalo, viděl jsem prázdnou... Nevím, nevím, proč jsem to nedal."

Díky, Pavol

Demitra lituje, že vzkříšení přišlo tak pozdě: "Dvě třetiny jsme z nich měli moc velký respekt. A pak to najednou šlo. Byli jsme hodně blízko senzaci." Když mluví, prochází kolem brankářský sympaťák Luongo a mocně poplácá Demitru po plešaté a zpocené hlavě. Směje se a Demitra taky. Oba se dobře znají, hrají spolu v NHL za místní Vancouver.

Luongo nic neříká. Ale je moc dobře vidět, co tím vším myslí: "Díky, Pavol, že si to nedal. Bylo by s námi asi hodně zle." A tohle si ještě dlouho bude opakovat celá Kanada. "Pavol, díky." Za to, že nenadálá hrůza ze Slovenska zůstala pouze hrůzou a nikoliv hokejovou panikou.

Foto: ČTK/AP