Soupeři i kamarádi. Bobisté obhlédli olympijské koryto

Čeští bobisté ve Vancouveru nezahálejí. Každé brzké ráno je čeká individuální rozcvička, následuje společný mítink, dřina v posilovně. Není proč se šetřit. Pro devětatřicetiletého pilota Ivo Danileviče znamená olympiáda pravděpodobně poslední možnost změřit síly se světovou elitou. Talentovaný Jan Vrba bere hry naopak jako první velkou výzvu.

Atmosféru předolympijských dnů v Kanadě zpestřila bobistům prohlídka závodní dráhy, když mladý pilot Jan Vrba byl jediným závodníkem, který whistlerské koryto viděl poprvé v životě. Možnost osvěžit si strategii a zmapovat záludnosti dráhy nevynechal ani jeho zkušený kolega Ivo Danilevič.

Právě jste si prohlédli dráhu, na které příští týden zahájíte ostré tréninky a následně zde svedete boje o co nejlepší umístění. Jak byste trať charakterizovali?
Danilevič: Dráha je rychlá a má jednu náročnou pasáž zatáček jedenáct, dvanáct a třináct.
Vrba: Včera jsem ji viděl poprvé, takže mám jen pár poznatků. Dráha je stále ve spádu a není zde moc místa na to se „nadechnout".

Ivo, co byste jako zkušený pilot poradil do závodu kolegovi Janu Vrbovi?
Danilevič: Jediná dobrá rada je se na tuto dráhu plně koncentrovat a nepodcenit žádnou zatáčku. A hlavně se z toho nepo...

Považujete se za soupeře, nebo si spíš snažíte pomáhat?
Danilevič: Určitě je to rovnocenný soupeř. Ale když potřebuje poradit, rád mu předám svoje zkušenosti a postřehy.
Vrba: Je to učitel každým coulem. Zkušenosti mu tečou i z nohavic. Jako soupeře ho už asi nepřekonám. Olympiáda je náš poslední společný závod.

Jak vnitřně vnímáte olympijské závody?
Danilevič: Myslím si, že to bude taková pěkná tečka v mé sportovní kariéře a moc se na ten závod těším.
Vrba: Pro mě je to naopak velká zkušenost do dalších let.

Máte s sebou nějaký talisman?
Danilevič: Jo, jo, vezu za sebou tři kluky - Kobiho, Sucháče a Stojino (závodníci Kobián, Suchý a Stokláska - pozn. red.).
Vrba: Radši nic nevozím. Co kdybych ho jednou zapomněl?

S jakým umístěním budete spokojeni?
Danilevič: Placka by byla dobrá, ale 10. místo bude úspěch. Jinak je to týmový sport, takže záleží na každém z nás, aby podal co možná nejlepší výkon.
Vrba: Velesláva bude umístění do dvacítky, spokojenost do 25. místa. Ambice týmu trochu krotí realita situace, ale kdoví, stát se může všechno.

Co vám v dosavadním průběhu sezony udělalo největší radost?
Danilevič: Radost mi udělal Honza Vrba, že se s touto nominací dovedl porvat a dokázal si vybojovat účast na olympiádě ve čtyřbobu. Konečně tu budu mít nástupce a mohu odejít do sportovního důchodu.
Vrba: Největší zážitek bylo 19. místo se čtyřkou v Altenbergu. Hezky jsme si užili svoji chvilku slávy v televizi.

Která věc vás naopak nepotěšila?
Danilevič: Radost nemám z tíživé finanční situace, která opanovala nejen náš bobový sport, ale i sporty v celé České republice, kde problematika financování svazů rozpočtovými penězi je pod bodem mrazu.
Vrba: Netěší mě dlouhodobě to samé co Ivoše - finanční stránka celého bobového sportu v Čechách. Okolním státům můžeme jen závidět.

Foto: internet