Je pryč. Jiří Raška odešel v sedmdesáti letech, ale jeho sportovní legenda bude žít navždy. Jeden z posledních veřejných rozhovorů poskytl vloni agentuře ČTK, když slavil sedmdesátiny. Na skoky nikdy nezanevřel.
"Vždycky jsem to bral jako sport pro chlapy, kteří mají odvahu. Nejraději jsem měl velké můstky a lety na lyžích. Ty měly své kouzlo. Povede-li se vám pěkný let, je to úplně něco jiného než se pohybovat tady na zemi," řekl loni v říjnu Raška, který v roce 1969 v Planici překonal výkonem 164 metrů světový rekord.
V 90. letech byl trenérem reprezentace a svět skoků na lyžích ve skutečnosti nikdy neopustil. Jen se z můstku ve Frenštátě přesunul pod něj, kde sledoval a pomáhal novým skokanským nadějím. Naposledy si sám skočil před více než 30 lety při závodech veteránů.
V posledních letech se spouštěl z nájezdu v živých snech. "Vždycky mě mrzí, že když se rozjedu, tak nevylítnu, protože se vzbudím a nevím, jak to dopadlo. Směju se tomu a říkám si: 'Krucipísek, jak je možné, že nedojedu, abych věděl, jestli to zvládnu, nebo ne'," řekl Raška, když se v roce 2003 stal českým lyžařem století.
Loni v říjnu převzal od prezidenta republiky Václava Klause medaili Za zásluhy. Tehdy si stěžoval na problémy se srdcem, po operaci měl trojitý bypass.
Na přelomu ledna a února měl zapálit oheň při zahájení české zimní olympiády dětí a mládeže ve Frenštátě a na Pustevnách. Jeho následovníci vzdají čest Raškově památce na olympijských hrách mládeže v Innsbrucku, při sobotním týmovém závodu si čeští skokani navléknou černé pásky.
Veřejnost může vyjádřit soustrast v Raškově rodném městě na pietním místě u jeho pamětní desky v podloubí radnice a zápisem do kondolenční listiny, umístěné v recepci úřadu a informačního centra města. Fanoušci se mohou zapsat i do elektronické kondolenční knihy na adrese www.facebook.com/olympijskytym.
