Romanu Koudelkovi se na mistrovství světa v letech na lyžích v Harrachově splnilo přání. Po pátečních dvou kolech s trochou nadsázky řekl, že kdyby se v sobotu už neskákalo, byl by rád. Figuroval totiž na šestém místě. A v sobotu už kolem páté hodiny věděl, že dosáhl po čtvrtém místě v Trondheimu druhého nejlepšího výsledku sezony a vůbec nejlepšího na MS v kariéře. Byl se totiž osobně podívat na hranu můstku a na vlastní kůži pocítil sílu větru, který byl za další hodinu příčinou zrušení zbytku závodu.
"Kdyby to rozjeli, byla by to sebevražda, protože tam opravdu foukalo hodně. Nebylo jasné, z jaké strany přijde jak velký poryv, jsem rád, že to nikam nehnali a že se to v poklidu ukončilo," prohlásil třiadvacetiletý Koudelka. I proto, že byl osobně na můstku, průběžná zpráva o možném pokračování závodu v 18:15 ho trochu zaskočila. "Věděl jsem, že by to asi ke mně nedošlo, ale kvůli těm podmínkám by pár lidí spadlo a odvezli by je," konstatoval. "Ale pak jsem hned dostali informaci, že se to zruší."
Zhruba do půl páté počítal s tím, že se alespoň jedno kolo odjede. "Ale pak jsem věděl, že není šance. Nedá se nic dělat," řekl, ale byl rád. Jako šestý měl totiž právo zúčastnit se slavnostního ceremoniálu. A to byl pro něj emocionální okamžik, neboť celý podzim kvůli potížím se zablokovaným krkem a s častými bolestmi hlavy a stavy úzkosti nemohl trénovat a řadu závodů zkraje sezony musel vynechat.
Kdyby mu po Novém roce, kdy se poprvé postavil v GaPa na velký můstek, někdo řekl, že bude šestý na MS v letech... "Praštil bych ho po hlavě," usmál se český skokan. "Takže to byl nádherný pocit na pódiu, i když to byl ten nejnižší, šestý stupínek, já jsem si strašně užil každou sekundu, protože vím, čím jsem si prošel. Byla to pro mě velká odměna se tam postavit a doufám, že dostanu šanci bojovat o lepší než šesté místo," věřil do budoucna i v umístění na stupních vítězů.
Hlavně se vyhýbat doktorům, přeje si Koudelka
Nyní by se už lékařům rád vyhýbal, na podzim jich vyhledal desítky, většina z nich mu s problémy nedokázala pomoci. "Snažím se vyhýbat doktorům. Doufám, že je dlouho nebudu muset navštěvovat a budu zdravý," věřil. Přesto ještě musí na kontrolu na neurochirurgii, bere totiž léky na ředění krve. "Snad mi je vezmou a nebudu je muset vidět," přál si.
Několikaměsíční pauza v hlavní části přípravy na zimu mu dala za vyučenou. Ale nepřemýšlí, že by jeho výkonnost mohla být vyšší, nebýt problémů. "Já to beru tak, že pánbůh chtěl, abych trochu přibrzdil a uvědomil si, že taky není jen sport. To se mu podařilo," prohlásil Koudelka. "A teď mě vrátil tam, kde jsem chtěl být na začátku sezony."
Konec sezony ale ještě není. Finále Světového poháru ho čeká příští víkend opět na mamutím můstku v Planici. "Mám teď velké sebevědomí," řekl po třetím závodu za sebou, kdy skončil do sedmého místa. "Je to neuvěřitelné, pojedu si to užít a nebudu se stresovat z výsledku. Dokázal jsem, že jsem se vrátil," řekl.
A v Planici by chtěl definitivně uzavřít kruh, neboť právě tam začaly loni v říjnu jeho zdravotní problémy. "Já doufám, že tam na to definitivně zapomenu. Dělo se letos toho kolem mě hodně a jsem unavený. Jako po dvou sezonách," přirovnal. "Takže až to skončí, chci odjet na lyže, dám si volno a půjdu s trenérem na pivo," usmál se.
